Fear Of The Known jsou jedním ze jmen, vzniklých jako mezinárodní projekt v covidových časech, což je fenomén spojený s moderními technologiemi, kdy není problémem nahrát desku, aniž by se kapela vůbec musela kdy sejít fyzicky. F.O.T.K. jsou pánové s přemírou zkušeností, jmenovitě Kaos (Chaos U.K.), Steve Allen (Disorder), Andy Lefton (War//plague), Tom Radio (Frustration) a Yuji Kawaguchi (ROSE ROSE).
Úvodní a poměrně divoká kompozice Artificial Uninteligence komprimuje hardcore punk s lehce metalovými náznaky do kompaktního celku, doplněného Kaosovou charakteristickou dikcí zpěvu, ve které se odráží čirá načuřenost, umocňující vyznění smyslu naštvaně kritických a hořce sarkasticky glosujících textů. To vše naprosto skvěle funguje jak v rychlých, tak i ve středně tempových skladbách jako je druhá Flotsam & Jetsam nebo naprosto fenomenální Millitary Industrial Complex s totálně hitovým potenciálem spolu s ledově studenou obžalobou bezohledného obchodování se smrtí vojensko-průmyslového komplexu. Fear Of The Known tu znějí jako kompaktní hardcore punková mašina, ne vzdálená nejlepším časům Chaos UK, aniž by posluchače napadl obsažený aspekt distančního nahrávání. Čtvrtá Desecration na pozadí opět silného chytlavého rifu ve svižném tempu pro změnu přináší nelichotivou textovou vizitku naší generace:
…Thirty odd year later, and we sing the same old song
While the rich remain in power, how did it all go wrong
We turned into our parents, and we lost the will to fight
so now our children’s, children will have to put it right
Our time grows shorter day by day, we fought and lost the war
Then we laid it out in black and white and left our children poor
We robbed them of their livelihood, with credit over due
Do we owe them all a living, yes of course we fucking do…
Chcete-li hardcore produkovaný dospělými chlapy, servírující silnou generační výpověď, tak zde ji máte. A naše generační výpověď je lakonická a v kostce vyjádřitelná holou větou – Posrali jsme to. A asi bych jen těžko z hlavy hledal trefnější písňový obrázek celkového selhání punkové generace, než jak je vykřičen právě zde. I přes všechen ten kravál okolo a fůry patetických keců, generace punkáčů nedokázala nic a nakonec se stala konformní součástí sebezničujícího soukolí pažravého kapitalismu. Ostatně výstižnou generační glosou završující desku je i pátá That’s The Way…(to do it), nastavující zrcadlo vyšeptělým punkovým dinosaurům.
Bonusové EP obsahuje převzaté písně z repertoáru Disorder a Chaos UK. Life, jeden z hitů mé punkové puberty v hloubce osmdesátých let, v novém provedení zní skvěle a odhaluje vliv Motorhead, který byl v původní variantě překryt stěnou vazbení a zkreslení. End Is Nigh pochází z prvního LP Chaos UK a i ta tu dostala zvukově aktualizovaný přehoz a nutno říci, že jí sluší. Samozřejmě originály jsou originály, ale obě skladby tu ukazují, jak je lze pojmout s odstupem bez mála čtyř dekád v podání těch, kdo jsou k tomu autorsky oprávněni. Navíc bonus flexi, na tom zkrátka a dobře ulétávám. Jasně, je to obšlehlé z japonských punk desek osmdesátých let, ale přesně to je ono, protože je to jeden z aspektů, který na těch deskových vykopávkách ze země vycházejícího slunce miluji.
Rok vydání: 2021
Label: Phobia Records
1. Artificial Unintelligence
2. Flotsam & Jetsam
3. Military Industrial Complex
4. Desecration
5. That’s The Way … (To Do It)
6. Life
7. End In Nigh
