Fear Of Extinction – …And They Still Suffer

Po hromádce singlů a splitů je to konečně dlouho anoncovaná velká deska místních d-beat běsničů Fear Of Extinction.

Obal posluchače svým vzhledem vrátí k duchu politickým vzkazem disponujících „cut and paste“ koláží z punkových desek 80. let a již to je z mého pohledu nepopiratelný plus, který si k této desce poznamenávám. Zkreslená basa obstarává start desky pomalým a podmanivým rifem, aby se následně kapela rozjela do divoké hardcore punk jízdy opentlené výraznou melodickou kytarovou vyhrávkou. Celkově čistý a vysoce energický zvuk sytí energií abnormálně dobře napsané rychlé skladby a nebojící se občasného výletu do světa melodií či podzemního metalu. To vše se skvěle frázovaným zpěvem, který je vzhledem k minimalismu textů efektivně kolovrátkoidní, a svým nazvučením položený do sféry záhrobních pocitových efektů. Mirek je jako zpěvák pro tento styl ideálním kouskem – nasraný, rytmicky přesný a zároveň srozumitelný. Pokud jsem pak u starších nahrávek žehral na nečitelné kytary a poněkud nudné rify, stavící na dlouhých intervalech tónů ve stavbě melodií, to vše je pryč. Plný a energií nabitý zvuk dává prostor všemu a nápady jedou jak namydlený blesk.

Druhou stranu otvírající Spineless Nation asi z celé desky nejvíce evokuje odkazy na záhrobní metal a to jak v úvodu osamělým, jakoby z krypty se ozývajícím zpěvem, tak i death metalem nasmrádlými vyhrávkami kytar. Ve svém celku tu ale posluchač dostává čirý post dischargeovský hardcore, dotažený k dokonalosti se slušnou řemeslnou zručností a okořeněný až překvapivě pořádnou dávkou melodické a rifové invence, k čemuž asi výrazně dopomohlo i to, že se kapela v relativně nedávné době rozrostla o druhou kytaru.

Tohle je vážně povedená deska v každém ohledu, vysoko převyšující místní standard.