Eskatologia – Skam, Skuld, Svek

Někdy se stane, že do schránky přistane promo deska, kterou člověk nečeká a která ho následně náležitě překvapí. Což přesně platí o desce Eskatologia, kapely, jejíž existenci jsem registroval stejně jako její personální propojení s v „crustovém“ světě poněkud známějším jménem Personkrets 3:1, ale to bylo asi tak všechno. Vpadnutím jehly do drážek jsem ovšem konfrontován s faktem, že to byla chyba. Tedy pokud má předchozí tvorba kapely takové grády.

Švédi Eskatologia natočili desetipalec Skam, Skuld, Svek, jako rozlučku za svou kariérou, ale to je věc ve světě rocknrollu vždy značně ošidná a na pódia se už vrátily i kapely, u kterých by to člověk nepředpokládal ani ve snu. Pokud je to opravdu rozlučka, tak ta se povedla více než důstojně. Šestice písní, ženoucích se vpřed jako uragán, ve kterých se promíchává rytmika klasického švédského hardcore s epickým kvílením kytarových sól a vyhrávek, spolu se zlounským jekotem, kde se mužský element doplňuje se ženským, aby vytvořil efekt ne nepodobný některým písním od starých dobrých crust ikon Nausea. Co dělá muziku Eskatologia takovou, jaká je, jsou ovšem nad hlukovou stěnou se nesoucí kytarové melodie, dávající nahrávce ten správný rozměr a dominující prakticky každé z písní. Tuto dominanci jen občas přebije celou kapelu opakovaně skandovaný slogan, jako třeba v závěrečné pasáži druhé Slav Under Begäret. Kytary tu také odkazují na jeden výrazný vliv a tím je raný skandinávský death metal, ten sám vznikl inspirován hardcore punkem a nyní již nějaký ten pátek vrací tuto půjčku zpět v podobě hudebních influencí, jaké můžete slyšet právě u Eskatologia.

Pokud vás baví tvrdé skandinávské kapely nebo epický „crust“ hardcore, byla by škoda, nechat si utéct 10“ Eskatologia, nakopává totiž zadek nejedné, v tomto stylu nepoměrně provařenější, nahrávce.