Prvotní punkový boom, který tato země prodělala krátce po změně režimu, se záhy vyčerpal. Hudební dění, dík místní normalizační rigidní zaprděnosti, zpožděné o dekádu, vyprodukovalo pár komerčně úspěšných punkových desek a fatálně neautentický hardcore. Ten tu teprve hledal svou tvář i cestu. V letech 1993 /1994 byl punk do značné míry, co se týče komerčního přesahu, pasé a totéž lze říci i o původním rychlém hardcore (komerční sukces nahrávek Green Day, Offspring či NOFX byl dosud čerstvou novinkou, která se zdržela zaseklá někde před pohraničním hvozdem na německé straně). Still Born Records se rozhodla vydavatelsky vytěžit a do drážek gramofonových desek znovu vnést dvojici tehdejších nahrávek. Jedné tehdy ambiciózně „komerční“ a druhé čistě nezávislé. Těmito nahrávkami jsou třetí album pražských Plexis a jediné album sokolovského Svobodnýho Slova.
Plexis – III
Plexis měli za sebe bez mála desetiletí existence a okamžik slávy spojený s komerčním úspěchem Půlnočního rebela i předskakování Lucii. Zároveň kapela zápolila s fůrou vnitřních problémů. Zakládajícího člena Ádu Vitáčka už na předchozím albu nahrazuje Jarda Stuchlý z Michael’s Uncle a z téže kapely posléze přichází i druhý kytarista Petr Stanko. Pod vydavatelskými křídly Monitoru a Kollerovou producentskou taktovkou Plexis natáčí třetí album a smočí chodidla v tehdy aktuálním tvrdém rocku fatálně zasaženém komerčním grunge rockem.
Úvodní Omen je postavená na extrémně heavy rockovém motivu, roztaženém tempu a klasicky hoškovské intonaci zpěvu, zde navíc lehce nasáklým kollerovskou pokrouceně afektovanou pražštinou. Rádoby démonická mezihra je zde spíše fraškou a po ní přichází minutové utrpení závěru. Ano, závěr písně má cca minutu. Následuje kousek s názvem Posedlá chtíčem s textem, který není ničím jiným než variací jednoho z klasických témat tancovačkového rocku, zjednodušeně sumarizované do věty „ona mě nechce, je blbá a hnusná“, tady ovšem převlečená do velkoměšťáckého blejzru. A tak kapela pokračuje a nepřipravený posluchač může očekávat, kdy se něco rozjede, leč rozjezd nepřichází. Tedy přijde jeho záblesk sedmou písní Holokaust, ale pak jsme opět zpátky ve vyjetých kolejích. Kdy Plexis zní jako surovější verze Lucie, imitující dobový americký alternativní grunge rock. Ale i to může být vlastně fajn, když se sejde ta správná konstelace výrazných písní, což bohužel nebyl případ Plexis. Výsledek je tápání a utahané skladby bez pointy, často rádoby tklivé, s texty přetékajícími klišé.
Na druhou stranu, zpětně mohli Plexis říct, alespoň jsme zkusili něco jiného, sice to dopadlo jako blbost, ale i to je lepší než donekonečna recyklovat interpretem věci dávno vyřčené (což je fatálním problémem punku a kapel, které se bohužel nerozešly po nejpozději třech deskách). Závěrečná balada Déšť patří, pro mě překvapiv, k nejsilnějším momentům desky, zároveň se přistihuji při tom, že poloha zpěvu mi v ní evokuje představu toho, že Divadlo sklep tu inscenuje parodii na stadionový rock.
Za zmínku stojí i remake původního obalu vytvořený Štěpánem Málkem a naprosto odlišná zadní strana i textová vložka.
Trojka byla pro Plexis dílem agónie a dílem křeč, vedoucí k několika leté klinické smrti. Což bylo patrně k dobru věci. Z pohledu malé regionální punkové historie, je to zajímavý střípek do mozaiky.
Rok vydání: 2023 / 1993
Label: Still Born Records
- Omen
- Posedlá chtíčem
- Radost
- Bolest
- Preludium
- Rozpoutej pouta
- Holocaust
- Teď ne
- Už mě nudíš
- Schizofrenia
- Déšť
Svobodný Slovo – Varování věku
Svobodný Slovo mělo za sebou poměrně kvapnou transformaci z divoké a rychlé hardcore kapely v podobě, v jaké se prezentovala na ranných koncertech a ještě na demu z roku 1990, v kapelu, snažící se o komplexnější hudební kompozice. To ostatně dokazuje již sedmipalcec z roku 1991. V praxi to znamenalo, že z kvapných temp se rytmika překlopila v utahanou a stopáže skladeb se pohybují na, či již lehce za, hranicí únosnosti. Na albu se k tomu navíc přidala textová inspirace v tehdy moderních východních religiózních kultech, konkrétně v krišňáctví (pevně doufám, že pitomci z Cro-Mags a Youth Of today budou za tento „přínos“ hardcore punku jednou náležitě ztrestáni😊).
Start obstarává aktualizovaná verze jedné ze starších skladeb, ovšem s výrazně pozměněnou atmosférou, primárně ovlivněnou diametrálně odlišně pojatou kytarou. V zásadě jsou tu ale stále přítomny základní atributy kapely. Výrazně melodické basové linky i frackovsky nakřáplý Čtveryho zpěv. Zároveň tu zásadně chybí ona splašená spontaneita jejich počátků. Namísto toho se dominantním faktorem stává heavy metalová kytara a hudební konstrukty, čerpající z utahané slepé uličky thrash metalu a metalového hardcore. Již zmínění Cro-Mags tu hrají svou inspirační roli, ale tato příměra by byla značně zjednodušující a po hudební stránce tu Svobodný Slovo asi nejsilněji evokuje, metalem silně ovlivněné, britské anarchistické stench core kapely druhé půle osmdesátých let. Ty obdobným způsobem pracovaly s vlivy metalu a vzýváním Amebix. Zvuk desky je o poznání příjemnější, než jak si ho vybavuji z doby původního vzniku. Svobodný Slovo opakovaně dokáže vyseknout silný hudební motiv, který ale následně mnohdy zanikne v jednotvárné utahanosti spojené s kupením jednoho rifů za druhým. Stejně tak jako u Plexis, o kterých pojednává první polovina článku, i tady člověk stále útrpně čeká na to, až se kapela alespoň trochu rozjede a tento moment nepřichází. Dočká se pouze dalšího shluku utahaných rifů, snad s výjimkou páté písně Park duševní obnovy. Při všech těch výtkách má ale Varování věku svůj nesporný šarm a v místních poměrech není vůbec špatnou deskou.
Reedice je zbavena původní grafiky z Gigerova obrazu a nahrazena mnohem původnějším klasickým logem kapely. Co víc, obsáhlý booklet je plný skvěle reprodukovaných fotografií z historie kapely. Nutno podotknout, že převážná většina z nich spadá do doby několika let před vznikem této nahrávky a pasovala by spíše k vinylové edici dema, pokud něco takového někdy vznikne.
U obou těchto desek platí, že se jedná o nahrávky fatálně poplatné éře svého vzniku. To je ostatně i jeden z důvodů, proč jsem je smrskl do jedné recenze. Jako takové reflektují tehdejší trendy vycházející z punkového podhoubí. Zároveň ho do značné míry negují. Tento aspekt může asi nejúčinněji rezonovat v uších tehdejších teenagerů, těch, pro něž se jednalo o generační otisk jejich doby. Pro ty ostatní je to spíše zajímavý historický exkurz.
Rok vydání: 2023 / 1994
Label: Still Born Records
- Zničen překážkou
- Jsi stejnej
- Blíž k cíli
- Strach z černýho světla
- Park duševní obnovy
- Skřítci
- Milenec pilin
- Zas ten stav
