Conflict – Conclusion

Conflict byli jedním z hnacích motorů post-crassovského, radikálně politického punku 80. let, jak na britských ostrovech, tak i v globálním měřítku. Ve své době patřili ke kapelám, které do značné míry určovaly politické smýšlení tisíců punkových teenagerů, včetně mé maličkosti. Jejich desky z první půle 80. let mají pro mě dosud své kouzlo a myslím, že úspěšně odolávají zubu času. Můj zájem o tvorbu Conflict ovšem více méně skončil s albem Against All Odds z roku 89, které jsem patrně nikdy nedokázal doposlouchat do konce. O čtyři roky později, v době, kdy již z původní osmdesátkové anarcho punk scény téměř nic nezbylo, se pánové vrací s následovníkem jménem Conclusion.

Epický instrumentální rozjezd se skrze orchestrální přemostění přelije do klasicky conflictovského pojetí punku v rychlém tempu a s nahuštěným textem, jehož překotný kalup nad pod ním se ženoucí muzikou co chvilku vyvolává pocit, jako by poskočila deska. Kapela operuje se svým charakteristickým zvukem, stavícím na nakřáple zkreslené kytaře a Colinově nezaměnitelně nakvašené deklamaci lyriky. Kapela navíc tak jako na svých starších nahrávkách dokáže vyšvihnout skvělou pomalou věc, což příkladně dokazuje třetí Someday Soon, kde se ponurá atmosféra snoubí se vztekem a dominantní melodickou vyhrávkou. Pro dokreslení efektu se občas připojí do celku klávesové plochy evokující symfonickou monstrozitu, aby s recitujícím hlasem daly vyniknout monotónní uhrančivosti. Conflict si tu na moment pohrají i s reggae vlivem v písni Climbing The Stairs, aby v poslední skladbě mozaiku doplnili o klávesovou orgii, hraničící v určitých aspektech s devadesátkovým, extází načichlým euro diskem a tím dospěli k závěru celého alba.

S odstupem času je Conclusion mnohem lepší, než jak jsem si ji pamatoval, ačkoliv nemůže soupeřit s tvorbou kapely do cca roku 86, ale to je asi přirozené.

toggle title=“Info“] Label: PHR
Rok vydání: 1993 / 2017
[/toggle]