Zase jednou prohledáváme přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme tam našli. Tentokrát víme, co poslouchá Honza Clockie, zpěvák pražských zloduchů The 5 Finger Discounts.
Morning Glory – Poets Were My Heroes
Pro mě asi nejlepší album minulýho roku, Ezra Crack nezklamal a vytasil se s albem
plným neotřelejch nápadu, skvělejch aranží a smysluplnejch textů. Pecky jako Patiently, Born To December nebo Shelter From The Spoon se víc než vyrovnají jejich největším hitovkám jakoGimme Heroin z The Whole World Is Watching a ostatním jejich, dnes už klasickejm songům. Plus bonus v podobě znovu nahraný Divide by, výborný album!
Knochenfabrik – Ameisenstaat
Vždycky jsem měl slabost pro německej punkrock z 90. let, a tahle banda z fabriky na kosti je pro mě jedna z nejlepších kapel, co můžou Germáni nabídnout. Vyřvanej, spratkovskej, ale přesto melodickej zpěv, vtipný texty a ta správná syrovost mi vždycky připomenou večery po německejch squatech, Berliner Pils a scénu, jakou jim tady můžeme jen závidět. Pecky jakoFilmriss a Grune Haare rozhodně stojej za poslech.
Ramshackle Glory – Live The Dream
Další várka trainhopperskejch hymen od Patt The Bunnyho z Johnny Hobo And The Freight Trains a Wingnut Dishwashers Union. Od srdce řvaný songy Your Heart Is a Muscle The Size Of Your Fist, Never Coming Home a hlavně epická From Here Till Utopia, banjo, housle, drogy a whiskey. Jestli nějaká kapela dokazuje, že punkrock ještě žije a dá se v něj věřit, jsou to tihle anarcho-folkpunks z Arizony.
Ulver – Shadows Of The Sun
Od tý doby, co tyhle vlci z Norska začali v devadesátém třetím s jejich folk/black metalem, se nepřestali hudebně vyvíjet a kombinovat elektroniku, ambient, triphop a satanví, co ještě, a v roce 2007 přišli s mým nejoblíbenějším albem, Shadows Of The Sun. Temná, atmosferická muzika, promakaná vizuální stránka celý věci, od show na stagy po grafiku alba. Ať už u ní člověk medituje, chlastá při západu slunce, nebo třeba maluje, nejvíc inspirativní kapela. Let the children go…
Shovels And Rope – O‘ Be Joyful
Zbožnuju oldschoolový country, a z muziky Shovels And Rope je cejtit ta opravdovost a upřímnost, za kterou by se nemuseli stydět ani jejich ideový předchůdci jako Woody Guthrie a jemu podobný. Kytara a bubny vyhrabaný ze smeťáků, neuvěřitelný jiskření mezi Trentem a Cary Ann Hearst na podiu dělaj z týhle dvojice jednu z nej country kapel poslední doby, a songy jako O‘ Be Joyful a Cavalier jsou nejlepším podkladem pro večerní posezení na zápraží se zlomeným srdcem a skleničkou Jima.
