Čo má v prehrávači Honza z Blank Out, Punk Floid, Komplex Viny…?
Stále nás neprestalo baviť zisťovať, kto má čo v prehrávači. Ďalšou obetou našej rubriky bol tentokrát Honza Dousek zo skupin Blank Out, Punk Floid alebo Komplex Viny.
No Problem – Let God Sort Em Out
Na tuhle kanadskou parádu jsem narazil poměrně nedávno. Každopádně šlo o lásku na první poslech. Špinavej hardcore punk osmdesátkovýho střihu šmrnclej postpunkem. Jejich koncert v Kabinetu Múz, kde představovali svoje poslední album Let God Sort Em Out, jsem si nemohl nechat ujít a rozhodně bych ho zařadil mezi jeden z nejlepších hudebních zážitků! Song Eyes Of a Killer mi vždycky navodí husinu po celym těle.
NOFX – Single Album
Nejnovější album těhlech „staříků“ prostě musím zmínit. Po skoro čtyřiceti letech existence a nespočtu vydaných alb mají stále co nabídnout. Výtvory z dílny strejdy Fat Mika opět nezklamaly, což bych o předchozím albu First Ditch Effort z roku 2016 asi úplně neřekl. Za zmínku podle mě stojí songy jako například smutná zpověď I Love You More Than I Hate Me, Linewleum oslavující 25 let legendárního songu Linoleum z alba Punk in Drublic, vzpomínka na zesnulého Steva Soto z Adolescents Grieve Soto nebo ponurá Doors and Fours. NOFX svým novým počinem potvrdili, že si svoje místo ve špičkách světovýho punkrocku rozhodně zasloužej!
DeeCracks – Serious Issues
Tohle rakouský trio patří mezi moje nejoblíbenější kapely vůbec. Jednoduché chytlavé, až vlezlé melodie. 1-2-3-4, rychlá nasypaná hajtka a navostřenej Mosrite. Rakouský Ramones. Jako na některých starších albech využívají i surfové elementy v titulním songu Desert Storm Surf. No a lovesongy jako Don’t Throw it Away taky vyvolají hřejivý pocit v srdci. Nový DeeCracks mě prostě baví stejně tak jako všechny jejich předešlý alba! A navíc jsou to moc príma lidi!
Houba – Ničeho nelitujem
Abych nevybíral pouze cizokrajné počiny, tak bych měl také poukázat na něco z našich luhů a hájů. Houba mi straší v přehrávačích už od doby, kdy jsem jako malej kluk začínal punkovat. Jejich nejnovější album Ničeho nelitujem z roku 2019 se však od těch starších celkem liší. Je vážnější, nasranější a političtější. A to mě baví! Houba si udržela svůj nekompromisní postoj a patří do mého top žebříčku, co se týče cz/sk scény.
Gulch – Impenetrable Cerebral Fortress
Na závěr bych měl taky zvolit něco z té tvrdší, extrémnější stránky. Na tuhle kalifornskou mašinu jsem narazil taky nedávno. No a zrovna jim v tý době vyšlo nový album, na který jsem si v poslední době nejednou zamoshil po pokoji. Zběsilá směsice hardcoru, punku, grindu a metalu. To je to, co občas taky potřebuju. A Gulch to pojali přesně v tom stylu, kterej se mi kurva zamlouvá!
