Každou středu prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme výběr toho nejlepšího, co jsme tam našli. Tentokrát víme, co momentálně poslouchá Helmut, uvádějící například Kids And Heroes Radio Show na rádiu StreetCulture.
Ramallah – Kill A Celebrity
Boční projekt kytaristy a zároveň i zpěváka bostonských Blood For Blood jsem si opět nahrál do přehrávače asi po pěti letech. Pamatuju si, jak se na začátku léta šířila novinka, že White Trash Rob bude opět hrát v Blood For Blood a mě se rozsvítilo, že bych si mohl zase pustit Ramallah. Druhý album Kill A Celebrity je daleko zvučnější než první But A Whimper. Lepší zvuk nahrávky, více efektů a celkově povedenější songy. Ramallah je srdcovej hardcore s jednoduchejma riffama, silnýma bicíma a zpěvem, kterej vás zlomí k tomu si zpívat aspoň popěvky. Experimentální prvky jako piano, nebo hlasový efekty dělaj z Ramallah něco víc, než mix Blood For Blood s Biohazard.
Merauder – God Is I
Poslední deska od Merauder obsahuje jednu pecku za druhou. Žádnej trendy metalcore, ale real metal z NYHC kořenů. Po nejproslavenějším albu Master Killer, je pro mě God Is I nejpovedenější deska, kterou kdy Merauder natočili. Je fakt, že by jim dost rádoby metalcorovejch kapel mohlo závidět. Ulítnul jsem si na tý zlosti, která je s každým songem větší a větší. God Is I není jenom název alba, je to pojem, kterej budete vnímat, když zavřete oči a na vašem přehrávači zvolíte tu nejvyšší možnou hlasitost. Pak je Bůh každej z vás.
Slayer – World Painted Blood
Slayer je víc než hudba, je to výraz pro určitej vliv, náboženství a celosvětový šílenství. Vždycky jsem nejvíc omílal album God Hates Us All, ale když před třemi lety vyšla novinka s názvem World Painted Blood, propadnul jsem tomu. Nevím jak to víc popsat… o Slayer by se mělo totiž vyučovat už na základní škole.
Stigma – New York Blood
První a asi poslední album od kytaristy kmotrů NYHC Agnostic Front jsem si tenkrát oblíbil už po prvním poslechu a dodnes si ho často pouštím. Stigma hraje přesně ten typ hardcore a punk rocku, na kterym jsem vyrůstal. „V jednoduchosti je síla“ je myslím výstižný heslo pro tuhle nahrávku. Sám Stigma nám ukázal, kde je jeho srdce, že má v pí*i všechny moderní styly, který jdou do popředí čím dál víc a že i se starou klasikou si najde dost svejch příznivců.
Bloodclot – Burn Babylon Burn
Bloodclot je pro mě jeden z nejpovedenějších hardcore projektů vůbec. Vlastně bych mohl mluvit o supergroup kapele, která se dala do kupy ze špiček hardcorovejch muzikantů. John Joseph z Cro-Mags, Danny Schuler a Scott Roberts z Biohazard, Eric Klinger z Pro-Pain a Rick Lopez z Merauder jsou už předem zárukou kvalitní hudby. Každej ze členů dal do tohohle projektu kousek sebe a vzniknul jedinečnej mix hardcore / beatdown, kterej nemá konkurenci. Když jsem viděl Bloodclot naživo, byl to jeden z nejlepších koncertů, na kterým jsem kdy byl.
Ill Bill – The Hour Of Reprisal
Mám rád hodně rapovejch desek a tohle je jedna z nich, která mi pořád hraje v přehrávači. Nejtlustší člen z La Coka Nostra a Non Phixion se za posledních několik let stal mým nejoblíbenějším rapperem vůbec. Cením si vlastně snad veškerou tvorbu, co kdy udělal. Toť vše. Ill motherfucking Bill!
