Máme pro vás další díl rubriky, v níž muzikanti představují nahrávky, které jim aktuálně rotují na gramofonu nebo v přehrávačích. Tentokrát jsme vyzvídali, co v posledních dnech poslouchá Adam, zpěvák a kytarista teplických Sorry Holka. Nenechte si je ujít třeba v pátek 1. června v pražském Fatalu s Psychocandy.
Swervedriver – Rise
Píšu to zrovna potom, co jsem se vrátil z jejich koncertu v Praze. Takže jsem teď v přehrávači smažil především Swervedriver, a to hlavně jejich první desku Raise. Pořád nechápu, že ta kapela nikdy nebyla známější a vlastně ji skoro nikdo nezná. Zasněný polohy a rozostřený kytary střídaj heavy riffy a nad tím vším se nese ledabylej zpěv Adama Franklina. Jo, tohle miluju. Na týhle desce je to všechno, ale hlavně tam jsou jejich největší hitovky jako Rave Down, Deep Seat a Song of Mustang Ford. Koncert byl skvělej!
[youtube id=“a-540w4baJQ“ width=“620″ height=“360″]black tar jesus – who’s the freak when days are bleak
Nenápadný, ale geniální. Narazil jsem na to asi před dvěma lety a doteď mě sere, že jsem to objevil tak pozdě. Vlastně jsem byl dost na vážkách, jestli sem zařadit jeho poslední album other, ale tohle ípko bylo první, co jsem od nich slyšel a byla to láska na první poslech. V podstatě jednoduchý, ale skvěle poskládaný kytarový písničky, stydlivej až zranitelnej projev, uvěřitelnost. Nebudu jmenovat konkrétní songy… všechny za to stojej. A album other už je naprostej vrchol.
Saigon Scum – Noise Islands
Někdo by mohl namítat, že dělám reklamu svejm kámošům. Hovno. Tohle je prostě bomba. Od prvního EP něco, co v tomhle malym rybníčku ještě nebylo. Má to koule, je to šílený, je v tom psychedelie, punk i funk… ale hlavně to má svůj ksicht. Noise Islands je deska, která to celý podtrhuje. Byla by škoda, kdyby to bylo přehlížený.
Pacino – Půl Litru Země
Když jsem slyšel poprvý tuhle kapelu, tak mě vůbec nebavila. Po nějaký době jsem si uvědomil, že mi v hlavě pořád hraje úvodní vyhrávka jejich songu Psí Srdce a postupně jsem se do nich dostával. Deska Půl Litru Země je fakt skvělá kytarová záležitost. Je to tíživý, naléhavý, má to atmosféru i punkovej drive. Kytarový vyhrávky, co nedostaneš z hlavy. Tak trochu to ve mně evokuje kapely z devadesátek jako třeba Sebadoh. Docela jsem si na nich ujel.
Dinosaur Jr. – You’re Living All Over Me
Klaňme se Mascisovi. Tuhle desku ze svýho přehrávače nevyndavám. Nikdy.
[youtube id=“mjOVICqIpjQ“ width=“620″ height=“360″]
