Chorobopop jsou další z líhně specifického rožnovského hudebního podsvětí, vzniklí na troskách hardcore punkových (a skvělých) Telefon. Po dvou bandcampových virtuálních singlech vypustili do světa svou první velkou desku, v sestavě čerstvě rozšířené o klávesy, což byla v jejich případě skvělá volba.
Chytlavý zpunkovaný new wave motiv ve spojení se strojovou rytmikou, která zní, jako by ji někdo ukradl z velké desky Siekiery, otevírá celou nahrávku v podobě písně Jen odemknout zámek. Následuje frackovsky punková Komerční potenciál, která mě, stejně jako její předchůdce, dostala výrazně melodickým refrénem se schopností zažrat se pod kůži. Třetí Tetrapak pak navazuje téměř krystalickým power popem na český způsob, aby na ni navázala temnou náladou poháněná titulní píseň Krysy, kočky, celebrity.
Čtyři úvodní skladby v kostce v podstatě sumarizují celkovou pestrost a široké mantinely v rozkročení tvorby Chorobopop, ve které měrou přiměřenou rezonují všechny zmíněné vlivy, ovšem přetavené sdíleným autorským potenciálem, navazujícím na předchozí tvorbu členů. K tomu nutno přičíst schopnost a talent hrát si se slovy a rýmy a dávání jim obsahovou hloubku, při zachování síly poetiky, spolu s abnormálním citem pro jasnou a chytlavou melodii.
Deskou se jako vetkaná černá nit táhnou výrazně temné podtóny, eskalující v písních jako Astroguy. Ta, krom cold wave atmosféry, kterou patrně někdo propašoval jako nedostatkové zboží přes nikoliv tak vzdálené hranice z Polska, nabízí sžíravě břitký komentář bezmoci tváří v tvář hroutící se přírodě. Punková energie tu skvěle jde ruku v ruce s podmanivou melodikou a koktejl neméně skvěle dochucují new wave klávesy. V případě Koček, krys, celebrit je ale obtížné vyzdvihovat jednotlivé „hity“ desky, když si při poslechu opakovaně, v okamžiku rozjezdu každé další skladby, v duchu říkám: Ty jo, tak tohle je pecka.
Říkejme tvorbě Chorobopop třeba Neue Rožnov Welle, ostatně s tou parafrázovanou německou vlnou ji spojuje jak schopnost být kreativně hravá, čerpající punkovou energii, a zároveň bezprostředně divná, tak i texty, které jsou chytré, břitké a nepostrádají ve správný moment sílu hlubšího sdělení. Kočky, krysy, celebrity jsem už v nějakém hodnocení označil místní deskou roku 2020, v tom se vlastně každým dalším poslechem jen utvrzuji, ačkoliv už tu máme rok dvacátý první.
A nenapadá mě v tento moment moc trefnějších písňových opisů života v pozdním kapitalismu než refrén písně Aniž zaklepal: „Že je Austrálie v ohni? Nebuď naměkko, to je daleko. A co ti rovnější než rovní? Ale no klasika, těch se to netýká, jen podržtašků, šašku!“
Rok vydání: 2020
Label: Malarie Records
1. Jen odemknout zámek
2. Komerční potenciál
3. Tetrapack
4. Kočky, krysy, celebrity
5. Astroguy
6. Řady křivých zrcadel
7. Aniž zaklepal
8. Hněv
9. Rejnok
10. Čistě řadový spotřebič
11. Plout
