Cetascean – Crows

Máme tu jeden z výsledků letošní jarní vydavatelské smrště, kterou zasypal posluchače Mirek z Phobia Records. Tím jsou kanadští Cetascean, pro mě až do nedávna zcela neznámá záležitost, a o to zajímavější první setkání.

Nahrávku rozjíždí pomalý apokalyptický úvod, s náladou ne vzdálenou některé tvorbě Neurosis či neprávem pozapomenutých Damad. Po pár taktech se ale vše rozjede do rychlého (nicméně i nadále neméně ponurého) hardcore s extrémně naechovaným, zlounským zpěvem. V rychlém tempu pak deska s malými výkyvy pokračuje v podstatě až do konce. Catascean v sobě absorbují vlivy japonského hardcore stejně jako skandinávských d-beat kapel, britského stenchcore, amerických souborů typu His Hero Is Gone nebo From Ashes Rise, dokořeněné temným odérem již zmíněných Neurosis, Damad a dalších podobných souborů z přelomu milénia. Mým favoritem na straně A, potažmo vlastně i na celé desce, je rozhodně druhá Bled In, bazírující na nejpřímočařejší struktuře. Dvojice písní na druhé straně si o něco více pohrává s tou pomalou a super temnou částí zmíněných inspirací, a to asi nejlépe prezentuje závěrečná Malignant Corridor.

Za zmínku stojí i celkové zpracování, počínaje stylovou vránou na přední straně obalu, skrze vložený booklet, až po sítotiskový plakát a malý magnet na ledničku s odpovědí na nějakou otázku vystřiženou z rozhovoru pro Maximum Rocknroll. Deska, která slova Zlo a Beznaděj dokázala přenést do hudebních pocitů a vinylových drážek s téměř maximálním efektem.