Dva původně sólové projekty namočené do black metalu, které se proměnily v kapely. Jeden už před několika lety, druhý letos poprvé. Crust/blackoví Dödsrit ze Švédska a Holandska, a čistě černo-kovoví Lamp of Murmuur z Ameriky. To jsou jména, která mě uprostřed týdne vytáhla na brněnskou, do temnoty zahalenou, Sibiř.
Když dvojice kytaristů z Dödsrit poprvé rozvibruje vzduch v sále tóny, které míchají štiplavý neocrustem s atmosferickým black metalem, je už v Sibiři příjemně plno. A s prvními ledovými výkřiky se kromě vzduchu rozvibruju i já – na tenhle set se těším už dlouho. A netěším se zbytečně. Zvuk je, minimálně na mém místě v sále, výborný. Slyším a vidím vše, hlava se mi pohupuje do repetitivních rytmů, které se občas rozběhnou v ostrém black metalovém tempu, a já úspěšně přestávám vnímat svět kolem.
Dodsrit servírují naplněnému sálu songy z loňské desky Mortal Coil, ale vrací se i hlouběji proti proudu času. Posluchači hltají riff za riffem, a celý set nakonec uzavírá jedenáctiminutová Aura, otvírák čtyři roky staré desky Spirit Crusher, a taky song s naprosto perfektním nástupem. Po zádech mi lehce běhá mráz a mám chuť si zakřičet. Dodsrit přinášejí z pódia stejně intenzivní a vtahující zážitek jako z nahrávky, a já nemůžu bejt spokojenější.
Předchozí dva odstavce by se asi daly shrnout ve dvou větách – Set Dodsrit byl přesně ten set, při kterém se neděje nic zvláštního, nikdo nedělá nic šíleného, ale přesto je jeho efektivnost maximální. Koncentrovanej hudební zážitek, který se textem jen těžko zprostředkovává.
Když po Dodsrit nastupují na pódium v černých pláštích odění a za corpsepaintem skrytí Lamp of Murmuur, je zřejmé, že se jejich set ponese v trochu jiném duchu. A je to tak, LoM přistupují k hudbě jinak. Z jejich přístupu k black metalu je silně cítit Amerika, nejvýrazněji skrze až téměř punkové rytmy, které prokládají ne tak výrazné výkřiky frontmana. Oproti táhlým atmosférám mi tento svižný, téměř upbeatový rytmus, tolik nevyhovuje. A navíc je tu ještě něco – Lamp of Murmuur mají nejspíš nějaké potíže se zvukem na pódiu, a z předních řad je i přes kápě zřejmé, že nejsou úplně ve své kůži.
I přes mírné rozpaky, které se do téhle čtyřicet minut dlouhé temné mše vloudily, ale kapela dokazuje, že hype, který se kolem jména Lamp of Murmuur za poslední rok vytvořil, není bezdůvodný. Ve chvílích, kdy vše zapadá na své místo se přes publikum Sibiře přehání mohutné black metalové vlny, na kterých se spolu s ostatními rád vezu. Kompaktní a všeobjímající set Dodsrit však kapela nepřekonává.
Ještě před dvěma zahraničními headlinery se nástrojů zmocňují Náv z Jindřichova Hradce. Tahle trojice má muzikantské řemeslo v malíku, a její sety navíc vždycky, i přes všechno arcizlo a ledově chladné kytarové tóny, působí velmi sympaticky. Dobrý výběr.
Závěrem se asi hodí poznamenat, že tenhle koncert byl pro celý DIY pořadatelský kolektiv a Sibiř nelehkou zkouškou. Zkouškou, se kterou se ale nakonec všichni bez větších problémů vypořádali. Sibiř je navíc skvělý prostor, kterému by podobné akce slušely častěji. Tak snad vydrží pořadatelská vůle a také poroste zájem lidí navštěvovat tenhle nevybroušený brněnský klenot.
