Bitch Queens: Sexuální rock’n’rollová zkušenost se vším všudy
Zapnete přehrávač, ozve se pár akordů, pak začne zpěv a hned víte, co za kapelu se to valí z repráků. Bitch Queens jsou v dnešním punk-rock’n’rollovém světě jednou z mála skupin, které si drží charakteristický sound, a je jedno, jestli zrovna hrají jeden ze svých hitů, nebo coverují Alice Coopera. S kytaristou a zpěvákem Melem jsem se v průběhu let už tolikrát domlouval na rozhovoru, až jsem si myslel, že k němu nikdy nedojde. Ve středu ale Bitch Queens vyjedou na turné, které má i dvě zastávky v naší kotlině…
Armáda lipstick loverů je v Čechách rok od roku větší a větší. Pamatuješ si první koncert v České republice?
Koncerty v České republice jsou pro nás vždycky jedny z nejlepších. Poprvé jsme tu hráli v roce 2011 spolu s Dirty Blondes a od té doby tady každý rok hrajeme tři, čtyři koncerty.
Zatím poslední nahrávkou Bitch Queens je splitko s anglickými The Hip Priests. Budete ho mít na nadcházejících koncertech?
Budeme, ale máme posledních pět kopií, takže si radši pospěš!
Kde se vzal nápad na superhrdinské sběratelské karty, které byly součástí deluxe edice? A tohle není poprvé, co jste se sešli s The Hip Priests na společné nahrávce, že?
Dva sedmipalce byly naše splitka s The Hip Priests, třetí pak tribute Alice Cooperovi, kde se přidaly dvě další kapely. The Hip Priests jsou naši opravdu dobří kámoši a pokaždé je to s nima na turné obrovská zábava. A mimochodem je to naživo skvělá kapela. Ty karty superhrdinů byly můj nápad. Vždycky jsem chtěl něco takového mít, tak jsem oslovil Woodyho z The Rocket Dogz a ten odvedl fantastickou práci.
[youtube id=“I4Y5AeKMDcs“ width=“620″ height=“360″]Miluju vaše videoklipy. Ten poslední k písničce Again Again And Again jste točili na vašem japonském turné. Je něco, co tě na Japonsku šokovalo?
Díky moc. Japonsko bylo parádní a naprosto odlišné od Evropy. Není nic, co by nás vyloženě šokovalo, ale viděli jsme pár opravdu velkých podivností. Taky jsme si omylem zamluvili noc v „Love Hotelu“. Páry v Japonsku tam chodí šukat, pokud pořád bydlí u rodičů. Na recepci si můžeš koupit všelijaký převleky nebo uměláky a v koupelně máš obrazovku s jedním jediným kanálem. Japonským pornem.
Videoklipy Bitch Queens většinou mají do serióznosti daleko. Videa Kill Your Friends nebo Lick It Like You Like It jsou pořádnej úlet. Jaké byly reakce?
Pár lidí to vzalo přehnaně vážně a pod Lick It Like You Like It se objevily fakt hodně homofóbní komentáře. Ale je to sranda, provokovat takový idioty. Lidi spíš oceňují koncepty našich videí a pro další projekty už zas máme nachystaný další pěkně ujetý nápady.
Měli jste někdy problémy kvůli názvu kapely?
Ne, nikdy. Vypadá to, že svět se už v roce 2016 dokáže s takovým názvem vypořádat.
[youtube id=“_lH5b7KDAEk“ width=“620″ height=“360″]Poslední řadovka Kill Your Friends (recenze) vyšla před dvěma lety. Není čas na nové album?
Na jaře 2017 vyjde nová deska. Třináct songů už máme nahraných a deset nebo jedenáct z nich se dostane na album. Už se nemůžeme dočkat, až to vyjde a my zas vyrazíme do Evropy s novým setlistem.
Bitch Queens jsou jednou z těch kapel, která je věčně na cestách. Kdy jsi zjistil, že dodávka a kluby jsou tím, co od života chceš?
Poprvé jsem měl kytaru v ruce, když mi byly tři nebo čtyři roky. Táta měl fakt bídnou španělku a já na ni hrál nesmysly. V osmi jsem se na ní začal učit a ve čtrnácti už měl vlastní elektrickou kytaru. Učil mě Anthony Thomas z Lombego Surfers. Když jsem je viděl poprvé naživo spolu s Dead Moon, úplně mě to rozsekalo a věděl jsem, že chci dělat něco podobnýho.
Nahrával jsi i nějaké kytary na druhý desetipalec The Unholy Preachers, viď?
The Unholy Preachers už znám pár let a jsou jednou z nejlepších kapelu v Česku. Jednou jsem byl v Praze jen tak a přespal u Ondry z Queens Of Everything. Točil tehdy The Unholy Preachers desetipalec (recenze) a pravděpodobně jim řekl, že jsem ve městě a hned druhý den jsem se s nimi sešel ve studiu. Vždycky se mi líbilo, když se kapely a muzikanti z různých koutů světa spojí a udělají něco dohromady.
Jsi hrdým členem basilejských Turbojugend. Jak moc velký vliv na tebe mají Turbonegro? A řekni: Hank, nebo Tony?
Turbojugend jsou jedním z nejšílenějších fanklubů na světě a na koncertech dělají vždycky perfektní atmosféru. Pro nás byli Turbonegro vždycky velkou inspirací, mají skvělé riffy a slogany. Viděl jsem je několikrát naživo s oběma zpěváky, a abych byl upřímný, Tony odvádí skvělou práci, ale Hank byl lepší. Hank byl naprosto pošahanej a na pódiu to víc prožíval.
A pak je tu ještě jedna vaše inspirace. Alice Cooper. Kde se vzal nápad na tribute EP?
Nápad přišel od Carey Neill z amerických Savage Magic Records. To, že nahrajeme I’m Eighteen, byl návrh našeho basáka. A jelikož pro každého v kapele je to jeden z nejoblíbenějších songů od Alice Coopera, všichni jsme souhlasili. Mimo to jsme v té písničce cítili spoustu prostoru pro nahrání Bitch Queens verze a ne jen obyčejného coveru. A na prosinec chystáme další sedmipalcový tribute na stejném labelu ve stejné sestavě kapel. Takže Bitch Queens, The Hip Priests, Chuck Norris Experiment a King Mastino.
16. listopadu zahrajete v Praze, o den později v Brně. Co můžeme od Bitch Queens očekávat? A proč bych měl zase přijít na váš koncert?
Můžeš očekávat vysoce energickou show a maximum punk-rocku! A co je lepší, než jít ve středu večer na koncert a pařit až do svítání? Přece nic! A spolu s našimi kamarády z Dirty Blondes je tu další skvělá kapela na programu. Jasně, můžeš klidně sedět doma s rukou v rozkroku, ale není lepší přijít na naš show a prožít sexuální rock’n’rollovou zkušenost se vším všudy? Stoj mi párek!