Anstalt – Anger

Po dvou letech se vídeňští Anstalt vrací s novým EP, to dostalo název Anger a přináší pětidílný seriál rocknrollového vzteku. Kytaru a mikrofon tu třímá švédský matador Dan, který si ostruhy získal již před lety jako klíčová postava Genocide SS a The Accidents.

Od prvních tónů se deska nese ve středním tempu, oháněna nabuzenou rocknrollovou kytarou a navýsost navztekaným hrdelním hlasem zpěváka. Anstalt, tak jako na předchozích nahrávkách, zní jako vnouček Motörhead a Poison Idea, kterému někdo do sunaru přimíchal špetku citu pro skandovací hymnické street punkové popěvky. Výsledek pak zní, jako by Entombed recyklovali osmdesátkové punkové hity. Ostatně to je k dokonalosti dotaženo v okamžiku, kdy druhou stranu startuje cover jednoho z nesmrtelných punkových hitů, kterým je Hate The Police od texaských The Dicks. Písni dali Anstalt kytarovou tvrdost moderního skandinávského zvuku, ale udrželi zároveň její punkový potenciál. Závěr obstarává temná Anger now! hrající si s monotónností a samhainovskýmy efekty, plnými ech na snad všech použitých nástrojích. Hitem desky je ovšem třetí We’re Alright, nabízecí v podstatě esenci přímočaře chytlavého punku, okořeněné lemmyovským whisky and speed chraplákem. Z čistě subjektivního pohledu, Anstalt v podstatě sumarizují vše, co mě baví na špinavém rocknrollu, a to tak dobře jako jen málokdo jiný.

Další kousek do diskografie této stále nedoceněné rakouské kapely.