Angel City Outcasts – Angel City Outcasts

„Ladies and gentlemen, step right up! Come one, come all! You want it, we got it!“ aneb zvolání, které bude tím prvním, co uslyšíte po spuštění nového alba kapely Angel City Outcasts. Partičky hrající od roku 2002, kdy ji založili bývalí členové punkových kapel z LA – Youth Rebelion a Broke’til Thursday. Angel City Outcasts už od té doby stihli objet slušný kus světa, zastávku si udělat i v České Republice, mezitím natočit splitko s partou The Turbo A.C.’s a také vydat dvě vlastní alba. Letos si říkají o pozornost s deskou třetí. Takže, dámy a pánové, koukneme se na jejich novinku, která nese stejný název jako skupina samotná.

Angel City Outcasts jsou kapelou, kterou si jednoduše nespletete. Výrazný vokál frontmana Alexe, chytlavé refrény doplněné o sborové zpěvy a hlavně velké množství typických rock’n’rollových riffů a sól. Přesně na tom kapela staví na všech třech deskách, ale i tak se dá v jejich tvorbě mluvit o posunech. Ten první se objevil s druhým albem, kde nastal zásadní zlom u stopáže, která se začala prodlužovat a délka songů kolikrát přesáhla i čtyři minuty. V tomto trendu kapela pokračuje i na své nové desce, nejkratší píseň zde má skoro tři minuty.

Jestli se ale mohla předešlá alba zdát našlapaná naštvaností a potřebou vykřičet ji do světa, jejich poslední deska působí veseleji a je i melodičtější. Kytary se povětšinu alba pohybují ve vodách rock’n‘rollu, dojde ale i na akustickou skladbu, kde se přidají housle; a zase naopak – v některých písních se zavítá až k hardrocku. Nabízí se mi přirovnání ke Guns N‘ Roses, čímž sice myslím hlavně kytary, ale paralela tu je i co se zpěvu týče. Stejně jako spousta lidí nikdy neskousla ječák Axla Rose, tak i osobitý zpěvák z Angel City Outcasts nemusí sednout každému. Což ale můj případ zrovna není, kapele bych vytkla úplně jinou věc. Často najednou v parádně rozjetém songu šlápnou na brzdu a po sólu výrazně zpomalí, aby se za chvíli mohli opět rozjet. Skladbě to z mého pohledu akorát ubírá na krasojízdě, zvlášť když se její délka blíží ke čtyřem minutám. V tu chvíli by songu daleko víc slušel konec, než další opakování refrénu.

Přesto, že se nejedná o desku, která by mě vyloženě posadila na prdel, patří bezesporu mezi vydařenější počiny letošního roku. Líbí se mi, že si kapela drží svůj nezaměnitelný „ksicht“. Ať už tím myslím grafiku bookletů a videoklip k singlu Five Guns West; nebo jejich muziku – spaghetti westernem okořeněný mix rock’n’rollu, punku a hardrocku.

Těžko říci, kolik letos ještě  vyjde stejně povedených desek, proto nebudu se závěrečným hodnocením šetřit, čtyři hvězdy si pistolníci z LA rozhodně zaslouží.

A jestli jste to ještě nezaslechli, dejte si bacha, bad boys are coming back in town! Kytarová přestřelka v podání Angel City Outcasts se chystá na podzim do Prahy a Českých Budějovic.