Against Me! – Transgender Dysphoria Blues

Když jsem šel v pátek z Bubnu a prozpěvoval si „I wanna piss on the walls of your house“, pochopil jsem, že se mi Transgender Dysphoria Blues zažralo pod kůži. Ta deska je totiž asi tak na patnáctý poslech naprosto kouzelná. Cesta k ní ale není snadná, není totiž ani plná chytlavých punkových popěvků, ani neoslňuje nějakým dechberoucím drajvem. Má ale koncept, má nápad, má příjemnou stopáž a nakonec má i spoustu povedených songů.

Against Me! jsem nikdy moc neobliboval. S podivně mixovanými odkazy na country a americanu v punkrockových rytmech jsem se nějak nemohl ztotožnit. Uznávám ale, že jejich Sink, Florida, Sink z kompilace Rock Against Bush jsem jeden čas sjížděl enormně. Jedním z důvodů, proč jsou poslední dobou Against Me! hodně zmiňovaní, je původ zpěvačky Laury Jane Grace. Ta totiž byla po dobu patnácti let existence kapely frontmanem Tomem Gabelem a nové album hodně o této fázi vypovídá. Transgender Dysphoria Blues je takovým pomníkem Tomova coming-outu a mám za to, že o transgenderových problémech už v další tvorbě Against Me! nepadne ani slovo. Není samozřejmě ani od věci zmínit, že kapelu v průběhu natáčení opustil jak bubeník, tak baskytarista. Basové party nahrála Laura s pomocí Fat Mika z NOFX, než kapelu na nadcházejícím tour doplnil nezmar Inge Johansson (International Noise Conspiracy, Refused, Stilett, The Most a tuny dalších kapel), bicí pak kompletně přetočil Atom Willard (Rocket From The Crypt, Social Distortion, The Offspring a tuny jiných kapel než Inge).

Desku odpálí skvěle nazvučený virbl v titulní skladbě Transgender Dysphoria Blues. Člověk si musí trochu zvyknout na změnu hlasu, která samozřejmě proměnu Toma v Lauru provází. Ale nakonec jsem musel uznat, že je mi to hodně příjemné. Naplno tato skutečnost vynikne v druhé písničce True Trans Soul Rebel. Střední tempo celé kapele sedí a kytarová vyhrávka je opravdu zapamatovatelná. Následující Unconditional Love mě od začátku hrozně iritovala. Kolovrátkový refrén jsem nemohl skousnout, ale nakonec je to přesně ten moment, co si budete zpívat při venčení psa. Skutečně odpadl vliv folkového písničkářství a nová deska zní jako hodně syrové indie. Nejrychlejší kousek Drinking With The Jocks dává zapomenout faktu, že Laura/Tom je už žena a do řevu ve slokách dává vše. Rozhodně jednou z nejlepších písniček desky je FuckMyLife666, ať už kvůli textu, nebo proto, že její melodie a práce kytary je jednoduše skvělá. Potěší i zpomalení do akustické Two Coffins, ale celá deska by byla jen poloviční nebýt skutečně fantastické písně Black Me Out. Ta je povedeným zakončením celé koncepční desky o holce zakleté v chlapeckém těle, jakkoliv je tahle fráze klišovitá.

Pokud máte šanci dostat se 3. června do pražského Lucerna Music Baru, neváhejte. Deska Transgender Dysphoria Blues od Against Me! má co nabídnout. I kdyby tím mělo být jen vaše prvotní zamyšlení nad změnou pohlaví v punkové komunitě, nad odvahou Toma Gabela, a nad faktem, že punkrock není jen o fakování systému, který možná modifikujete, ale rozhodně nezměníte. Protože tahle deska je „jen“ o životě.