Měsíc říjen byl celkem zásadní na společenské události. Tou nejvýraznější na domácí scéně jistě byly předčasné volby. Po týdnech předvolebních debat, kampaní a já nevím, čeho všeho se ukázalo, že v podstatě nová vláda bude asi jen těžko stabilní. Já však zůstanu věrný jednomu z klasických punkerských hesel „love music, hate politics“ a podívám se na jednu ze zásadních událostí na domácí hudební scéně.
Na měsíc říjen ohlásila kapela Punk floid 11 koncertů po českých klubech. Kluci ze Zábřehu vylezli na podium poprvé od koncertní pauzy, kterou ohlásili na jaře 2012.
Musím se přiznat, že Punkfloidi patřili mezi mé oblíbence, zejména v období kdy vydali desku Pop is dead, tedy nějakých 7 až 8 let zpátky. To byly časy, kdy jsme nevynechali jediný koncert konaný v okolí Plzně. Kapela v té době byla ještě tříhlavá, my naopak holobradí hejskové, kteří si dokázali naplno užívat, k nepochopení rodičů, písně s duchaplnými texty jako Svině či S medvědama na osadě.
Z výše uvedených důvodů je nad slunce jasné, že koncertní zastávka v Plzni měla v mém diáři pevné místo. Z obvolaných kumpánů se přidal pouze jeden, ovšem zřejmě největší milovník souboru v západočeském regionu. Mimo tento plánovaný koncert jsem se čirou náhodou ocitl i na pražské zastávce. Punk floid zde hráli s kapelou Volant v klubu Vagon. Klub byl velmi pěkně zaplněn. Při příchodu mě upoutal zejména stánek s merchem. Ihned jsem se totiž viděl zpátky před 8 lety. Stále ta stejná trika s designem volantu a značkou parkoviště.
Pojďme ale zpět k Punk floidům, kteří uzavírali celý večer. Původně tříhlavý soubor se rozrostl o další dvě hlavy a hned to bylo znát. Celý koncert odehrán naprosto výborně a v pěkném tempu. Po pražském koncertu už jsem zhruba věděl, co se dá očekávat od plzeňské štace. V Plzni hrál s Punk floidy pro mě zajímavější host, kapela Exni!to. I v Plzni byl klub příjemně zaplněný. Celý koncert se pařilo o sto šest. Šlágr střídal další šlágr – Argentina, Bushit, Ajéé, a další a další. Na chvíli se z nás opět stali holobradí hejsci, kteří si užívali každou skladbu. Musím uznat, že oba koncerty se povedly a domů jsme odcházeli spokojeni, jako většina návštěvníků v klubu.
Někomu se Punk floidi líbit nemusí. Já je dnes ani aktivně neposlouchám, ale mám s nimi spojenou určitou část života, kdy jsem to doma mydlil dennodenně. Díky tomuto turné se na chvíli vrátila. Vlastně jsem ani nechtěl, aby kapela hrála nějaké nové pecky. Těšil jsem se, až si poslechnu všechny staré fláky jako kdysi a z plných plic si s kapelou zařvu … svině svinutá, pokroucená. Doufám, že se ještě nějakého podobného nostalgického večírku dočkám a kapely, které jsem favorizoval v mladých letech, ještě někdy v budoucnu promluví.
