CDRecenze

VHS – Brutální kost

Mám teď doma ty VHS. Volný hudební sdružení. Tak jsem si to poslech, že jsou jako dost oblíbený. Hele, já nevim, asi chlastaj nějak hodně nudně, že to je furt takový jak Tři sestry zkřížený s Inseminačkou. Furt o takovejch těch věcech jako, že přitáhneš domů nalitej nebo nějaký story z hospody. Nějaký kecy o normálních lidech a politicích. Frontman zpívá jako jeden alkáč od nás, kterej po prokalený noci očesal ve městě všecky keře, že prej nese kytku svý drahý, a tahal za sebou na drátě klávesnici a říkal jí Azor. Babky byly vyděšený.

Já ti nevim, prostě mě to nebaví. Nevím, co na to mám napsat, abych se neopakoval a nebyl zase za polozmrda, kterej se nad někoho povyšuje a český kapely háže naschvál do špatnýho světla. Si prej léčim komplexy, když nejseš teplej nebo z Prahy, tak si neškrtneš. Já bych spíš řek, že mi přijdou stupidní rýmy „hrát-srát,“ a že už mám fakt plný zuby všech těhle chytrolínů, který jsou prej punková subkultura.

Je mi to fuk, ať si dělaj, co chtěj, všecko je to o nějaký svobodě. Ale tyhle blbci tě pak spojujou s něčim, co máš sice rád, ale v jejich podání se ti z toho chce blejt. Takový ty lidi, co maj potřebu k něčemu patřit a pak se čertit, když jim pomluvíš něco s nálepkou „punk“. Jsou stejný jak náglové, jenom projevy jsou díkybohu o něco civilinější, ale výsledek je stejnej. Banda lidí, která papouškuje cizí názory a uvízla v nějaký stereotypní představě, že tohle je vono. Tohle je prej ta rebelie. Texty cizích kapel nečetli, vezmou si z toho jenom Anarchy in the UK nebo Exploited, protože angličtina a jiný jazyky jsou mor. Tyvole, ať zpívaj česky, ale taky by si z těch cizích názorů a pohledů na svět mohli něco vzít.

Necháme toho, stejně máme dost problémů sami se sebou, podívej na nás, jak se tu potácíme. O těch barikádách z pivních bas toho bylo řečeno dost. Holt tahle muzika a kultura prostě fakt přitahuje na jednu stranu skvělý lidi, na druhou stranu hromadu hloupejch volů. Ale stejně seš na tom koncertě rád, vidíš se rád s tou rodinou, která tam na chvilku je jenom proto, že má ráda stejný kapely, stejný trávení volnýho času, má podobný názory, podobně divný sklony a možná někam směřuje.

Ale řeknu ti, že je to hraní si na scénu a na styly trochu trapný, když je nás tak málo, když najdeš stejně smýšlející lidi v punku, stejně jako v hiphopu. Větší průser je spíš to, že zatímco se tu instaluje šmíráckej systém jako z Orwelova 1984, tisíce lidí včetně nás tráví tisíce hodin připojený k facebooku a konzumujou informace, u kterejch ani nemaj šanci zjistit si, co je na nich pravdy. Všecko pohodlný a hlavně aby to dobře vypadalo. A pak ti tady ňáký kovaný punks cpou něco o politicích, který je prej hrozně utlačujou, ale nadáváním na nějaký neviditelný „oni“ je fakt k ničemu, protože to je obraz každýho z nás, celý naší společnosti a země. Ale tohle mi ty VHS nějak nezazpívali…

Abyste si nemysleli, že jsem se úplně zbláznil. Nechtělo se mi psát zase dokola o tom samém, a tak jsem hodnocení alba Brutální kost sepsal přesně tak, jak na mě muzika zapůsobila. Nemám vůči VHS předsudky, dostali se ke mně poprvé, a když jsem si dohledal starší skladby, i přes formu, která je prostě taková, jaká je (a nelíbí se mi), uznávám, že třeba píseň Proč má něco do sebe. Nicméně nová deska je zosobnění všeho, co je popsáno výše.

Na desce najdete dvanáct kousků jednoduchého nenáročného agro/alkopunku. Většina písní se točí čistě kolem chlastu, punku a zážitků z festivalů. Také je tam předělávka Ska-P, jmenuje se Travička. Můžete si o tom španělském kolovrátku myslet cokoli, ale vzít si z nich legalizaci trávy, i když vlastně třeba originál téhle písně je o dětských vojácích v Africe, to je přístup spousty „posluchačů“ a podle mě není zrovna dobrý. Poznávacím znamením kapely je akordeon. Zvuk je v daném ranku typický, ne že by to byla garážová lo-fi nahrávka, ale často tu máme hlukovou stěnu s kytarou v pozadí, která zní jako jakákoli jiná hospodská věc.

Nevím, jak moc kluci žijí to, o čem zpívají a jací jsou jako osobnosti, ale jde o to, že za nimi stojí tahle půlhodinová nahrávka a ta mě tedy naprosto uzemnila, zničila a odradila.

Tracklist

01. Miláček
02. Politici
03. Brutální kost
04. Rumovej král
05. Prober se
06. Vopice
07. Travička
08. Chlastík
09. Fesťákovej pes
10. Mladý punker
11. Opilecká
12. Páže

Johnny Násilník

Jsem král panku, nikdo není víc pank než já. Napsal jsem dvě knížky, jedna se jmenovala Pank a druhá jinak, protože Pank se jmenovala už ta první.
Back to top button