Co má v přehrávači Tomas ze Saints & Sinners?
Oi! Máme tady další díl rubriky, ve které prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme objevili. Dnes víme, co momentálně poslouchá Tomas, basák pražských skins Saints & Sinners.
Endstand – Fire Inside – The Story Of Endstand
Tahle dnes už nehrající finská parta mně vždycky okouzlovala svojí bezprostředností a neuvěřitelnou pozitivní energií na živejch koncertech, jedna z mála hardcore-punk kapel, která mně chytla za srdce, a proto jsem si je už od dob alb Never Fall Into Silence a Burning Bridges oblíbil. Když jsem zaslechl, že po několika letech chystají vydání vzpomínkového live LP, které se nahrávalo v Helsinkách v roce 2010 na jejich posledním koncertě (spolu s dokumentem na DVD), těšil jsem se na to jak malej kluk. A nezklamalo mě to. Na LP najdete 16 songů, živá energie se povedla přenést i na desku, takže to rozhodně není zklamání. Parádní vzpomínka na jednu z nejlepších melodickejch hardcore kapel poslední dekády. Luxusní gatefold obal se stříbrným potiskem už je pro sběratele jen třešnička.
Perkele – A Way Out
Hodně očekávané album A Way Out je něco přes týden venku, točím to stále dokola každý den asi pětkrát, a nezbývá mi nic jinýho, než říct, že staří dobří Perkele jsou zpět! Kdo má rád jejich starší alba jako No Shame nebo Confront, bude hodně potěšen. Perkele oproti poslednímu albu Forever zatlačili na pilu a výsledek je ultra kvalitní album se skvělejma aranžema a feelingem. Ron je jeden z nejlepších kytaristů v tomhle stylu, v kombinaci s netradičníma bass linkami a melodiemi je to zatím nejlepší album, který tenhle rok v oi/streetpunk scéně vyšlo (Lion’s Law v těsném závěsu). Nejlepší songy alba jsou pro mě jednoznačně Believe, He Loves Violence, A Way Out a Above you All.
The Last Resort – This Is My England (Skinhead Anthems III)
Po zklamáních z reunion alb anglických kapel jako Sham 69 nebo 4 Skins málokdo očekával od comebacku londýnských Last Resort před pár lety něco víc. Nicméně Roi Pierce a Beef albem Ressurection z roku 2005 ukázali, že i dneska dokážou udělat kvalitní album s moderním soundem. This Is My England (Skinhead Anthems III) je očekávaným pokračováním a mimo naprosto špičkovýho zvuku oceňuju, že kapela nezůstává v 80. letech a i textově jde o hodně aktuální témata, který nejen v Anglii začínají být dost problematický (a že jich je dost). Nemůžu nezmínit luxusní obal CD, který je dělán jako knížka s 20 stránkovým bookletem (tohle jsem ještě neviděl, fakt super věc)! LP je klasicky otevírací gatefold. Tahle věc potěší rozhodně každýho Oi! fanouška.
Rose Tattoo – Scarred For Life
Vždycky, když začíná tohle depresivní podzimní počasí, poslouchám desky Rose Tattoo a není tomu jinak ani tenhle rok. Když už jsem musel vybrat jedno album, tak je to aktuálně Scarred For Life, ale vzápětí to jsou samozřejmě Rock’n’Roll Outlaws, Southern Stars a Assault & Battery. Lety ověřená klasika, mám je radši než AC/DC, už jen pro ty parádní texty. We can’t be beaten!
Templars – Milites Templi EP
Je těžký vybrat jen 5 kapel, když jich týdně posloucháte desítky, ale když už se sem nevejdou nový Maraboots, The Movement, kapely z východního bloku, jako Rude Riot, ruský Bystreet, nebo nějaký skinhead reggae, kterýho poslouchám taky mraky, musím zmínit tohle EP. Spolu s EP Beauséant moje aktuální top! Carry on.