Jedineční vládci temného kabaretu The Tiger Lillies opět uchvátili Divadlo Archa
Zmar, hnus a hrozba pekelných muk snad nikdy nezněly tak krásně a líbezně. Vraždy, chlast a drogy, prostituce a bolest ze života – i o tak vážných nebo zvrácených tématech se dá zpívat s jiskrou, vtipem a nadhledem. Černý humor a ztřeštěné historky střídají smutek a výbuchy emocí, bohatý repertoár skladeb je doplněn podobně pestrou paletou nástrojů, s níž si ale vystačí jen skromné trio. Hudbu doplňuje silně divadelní příchuť celého prokletého kabaretu. Pouliční cirkus The Tiger Lillies se vrátil do milovaného Divadla Archa.
Hudební zjevení, kombinující šanson, kabaret, cirkus, lidové vlivy i divadlo a atmosféru bordelů a přístavů devatenáctého století nebo meziválečné Výmarské republiky, má Prahu v lásce už od devadesátých let. Martyn Jacques se vrací buď se dvěma kumpány, nebo hrají s celým orchestrem v rámci konceptuálních alb a divadelních představení. Tentokrát byl koncert mistrů dekadence součástí turné, shrnujícího jejich zásadní songy z léty prověřených alb a zároveň přinášejícího čerstvá překvapení. Tour neslo název přesně v jejich duchu: „From The Circus To The Cemetery“.
Zaprášené ulice jarní Prahy. Opilé postavy se opírají o popelnice a cigarety zběsile hoří. Světla rychle ubývá a do Divadla Archa se stahují kouzelníci a čarodějnice, vyhledávající společnost temnoty. Chvíle napětí a čekání se krátí, po mluveném úvodu se sál halí do tmy a už při příchodu tří nalíčených zločineckých postav zní nadšený potlesk. Ďábelský pouliční cirkus se s profesionalitou sobě vlastní pouští do příjemného díla zkázy. Martyn Jacques a jeho operní falsetto jsou naživo ještě nebezpečnější, než z nahrávek. Basák Adrian Stout zuřivě pracuje na svém minimalistickém kontrabasu. Nejčerstvější bubeník kapely, Budi Butenop, vypadá o trochu mladší, než zbytek dlouholetého osazenstva ansámblu. Krom kabaretně znějících bicích se stará i o pestrou paletu rekvizit a vtípků.
Tiger Lillies během koncertu šikovně střídají rychlé a pomalé skladby, punkově hnané sypačky se potkávají s tklivými baladami. Dočkáme se tak o překot hrané Roll Up, zanedlouho přichází i smutná a temná variace na klasiku Danced All Night. Chrastítko ve tvaru malé lebky v bubeníkově ruce a jeho výraz úmyslně boří jinak pomalu budovanou osudovou atmosféru. Trio se ksichtí a tváří tragicky a kysele i pod tunou líčidel. Martyn Jacques nezůstává jen u akordeonu, sedá ke klavíru nebo bere do ruky titěrné ukulele. Bubeník Budi stihne vystřídat nejedny paličky a metly, hýří ale i triangly, chrastítky nebo kastaněty; k písknutí se dostane i gumová myš. Basák Stout hraje na kontrabas prsty i smyčcem, ten používá i v kombinaci s nezbytnou pilou a kouzlí s těreminem, občas sáhne po akustické kytaře.
Drunken Sailor je variace na téma a i přes stejný název se jen okrajově dotýká notoricky známého folkového námořnického songu a verze brechtovského tria zní mnohem děsivěji a výhrůžněji. Svéráznou radu do života poskytuje návykový song Heroine. Pokud chceš vyhrát, stačí jen herák brát! Hell. Není kapela, která by o tom, že půjdete do pekla, zpívala veseleji, než o tom prozpěvují Tiger Lillies. Poskytují důvody ke smíchu s výčitkou. Texty i jejich vystupování vám sice přijdou vtipné, černo humorné, ale vzápětí se zděsíte nad tím, čemu se vlastně smějete. Jejich rouhačství je obdivuhodně propracované a má lehký krok. Uplynulo zhruba tři čtvrtě hodiny vaudevillu dnešního večera, je čas přestávky.
Když dojde na nové songy, dotýkající se války na Ukrajině, jde věčný humor stranou a z vážné struny zbudou oči pro pláč. Tiger Lillies se nebojí komentovat aktuální geopolitickou situaci, i když tato témata zdaleka nejsou jejich hlavními. Z Jaquesova deklamování „The gangster in Kremlin, the gangster in Kremlin…“ běhá mráz po zádech. V těch chvílích si najednou skutečně přijdete jako v kabaretu v meziválečném Berlíně, kde by jen varovný text skladby měl trochu pozměněnou dobovou podobu.
Veselé rouhání pokračuje s divokým songem Banging In The Nails a bubeníkovi se při verši o trnové koruně na hlavě objevuje koruna laciná, rekvizitní. Budi se vrhá vstříc vražednému sólu na bicí, pořád zrychluje a ke konci místo paličky vytahuje z rekvizit obří palici, s níž tříská do činelů. Obrovský smutek se naopak rozlévá při vyprávění z cirkusu, Pretty Lisa je krutým svědectvím o světě zábavního byznysu a domácím násilí. Satanskou ódu na chlast Gin provází další řada rekvizit – už zmíněná gumová myš nebo kříž, jenž se v ruce bubeníka samozřejmě otočí hlavou dolů, jako by na zdi spadl ze hřebíčku. Dokonalé.
Trocha šikany s Bully Boys a Divadlo Archa nadskakuje v základech. Destruktivní hymna Crack Of Doom. Večer s písněmi Tiger Lillies by nebyl kompletní bez drogově závislé vlajkové lodi Heroine & Cocaine. Ti pánové z kabaretu jsou v mnoha směrech průkopníky, dnes už ale také veterány a hvězdami podzemního hnutí hudby. Vynesli okrajové žánry na světlo a zpřístupnili je širší veřejnosti. O tom svědčilo i vtipně namíchané publikum – stačilo se během koncertu rozhlédnout. Od civilních slušňáků pokračoval výčet přes kulturní rodiny s mládeží, lidi z undergroundu až po stylově oháklé weirdos. The Tiger Lillies jsou vtipálci bez hromady zbytečných řečí mezi songy, umělci, profesionálové, hvězdy, ale skromné a vděčné. Po koncertě nezbývá, než si vzít „pražskou“ desku Devil’s Fairground k podpisu kapely a prohodit s mistry pár slov. Mimochodem, v prosinci se ještě jednou naposledy vrací do Divadla Archa na dvojici koncertů s Orchestrem Berg, kdy 2. a 3. prosince odehrají právě zmíněné pražské album.
