Poslední svět vznikla jako CD roku 1998, k sumarizaci de facto prvního desetiletí existence kapely nebo přesněji jejich éry pod křídly vydavatelství Globus International, vzhledem k tomu, že tu jsou výhradně nahrávky pocházející z trojice tam vydaných alb, doplněné o čtveřici pro kompilaci exkluzivně nahraných skladeb. To vše nyní poprvé na dvojité gramofonové desce dík kooperaci Still Born Records, Véva Records a ANK.
Úvod obstarává obligátní Hysterie 1990, což není nic jiného než kapelová variace na Friggin‘ in the riggin‘ z the Great Rock N Roll Swindle. První deska je tu zastoupena osmičkou skladeb a nutno podotknout, že s o něco vitálnějším zvukem, než jak si ho pamatuji na původním LP. Jsou tu přítomny veškeré ingredience, které stvořily kouzlo Šanova. Šantrůčkův kňučící vokál, znějící jako erupce veškeré frackovitosti, jak si člověk dokáže představit. Chytlavé hardcore punkové kytarové motivy i dokola omílané repetitivní popěvky. V neposlední řadě i výrazné melodické linky basové kytary. A přiznejme si, pří vší skepsi a kritice, skladby jako Moskva slzám nevěří nebo Děti jsou bez debat skvělý evropský hardcore punk, hrající stejnou ligu jako třeba to nejlepší z osmdesátkového polského hardcore. Ostatně právě k polskému punku má Šanov 1 ve svých raných fázích, po kompoziční, zvukové i pocitové stránce, asi nejblíže.
Osmičkou skladeb je zastoupena i druhá deska. Temná Krysy je fenomenální svou atmosférou a po ní bezprostředně následující Brouček je pak naprosto odzbrojujícím punkovým hitem. Balada o šestnáctileté na druhou stranu reflektuje jednu z rovin obecnějšího zoufalství místního punku. Deprivovaní post pubertální chlapci, vulgárně se obouvající do sexuálního chování dívek, jsou tématem na možná hlubší analýzu. Zvlášť vzhledem k tomu, že se tato trapná linka s naprosto stejným vyzněním táhne od Tří sester a E!E k Telexu či právě zde prezentovanému Šanovu a desítkám kapel mezitím. Zaprvé to celé smrdí vlastní zapšklostí a verbalizováním toho, že křičící interprety nepohání nic jiného než jen pouhá sexuální deprivace z odmítání. Zadruhé se zde reprodukují ta nejtrapnější patriarchální společenská klišé – ač jsme si jako punkáči velkohubě hráli na bořiče zažitého řádu. Zde je vše ještě navíc dochuceno decentní dávkou buranské xenofobie. Nicméně i tak se dá říci, že Šanov 1 jsou na On The Shit na svém vrcholu, to ostatně dokazují i skladby jako Vlastenec, Hej Hou nebo Neverending Story.
Třetí desku pak prezentuje pouze čtveřice písní. Na závěr přichází čtyřka skladeb, exkluzivních pro tuto kompilaci. Bohužel si sem nenašla cestu žádná z předpřevratových demo/live nahrávek, které sršely mladickou energií, zároveň jsou tu ale rané věci zastoupeny v dostatečné míře v později natočených verzích. Mezi bonusy jsou skvělé vykopávky O nás a Děti ráje, titulní skladba a pak tečka na definitivní konec jménem Frančesko, z jejíhož popěvku mám lehčí návaly trapnosti za interpreta.
Tak jako jsou přítomny silné stránky kapely, jsou tu stejnou měrou prezentovány i její slabiny. Ať už je to onen zmíněný výron deprivovaného machismu nebo zbytečné nadužívání expresivního výraziva. To se mnohdy mění v samovolnou přehlídku vulgarity bez jakéhokoliv dalšího či hlubšího významu. Což stojí v příkrém kontrastu vůči trefným glosám nevábné místní reality, jakou je třeba píseň Vlastenec nebo Nastal čas z třetí desky.
Faktem je, že Šanov 1 byla v určitý moment jednou z nejvýraznějších kapel místního punku a tento kompilát je toho efektním potvrzením. Škoda jen, že se sem nedostala žádná z jejich nahrávek vzniklých před transformací režimu, ale třeba se jich dočkáme v nějaké jiné podobě.
Rok vydání: 1998 / 2022
Label: Still Born Records punkdistro
- Hysterie 1990
- Voják ve vězení
- Konec světa
- Prohlídka
- Moskva slzám nevěří
- Naser si
- Děti
- Bez citu
- Na běžícím pásu
- Krysy
- Brouček
- Balada o šestnáctileté
- Vlastenec
- Hej hou
- Neverending story
- Zlatý voči
- Sranec
- Nastal čas
- Prasata
- Hajzl
- O nás
- Děti ráje
- Poslední svět
- Frančesko
