Tuzemské vydavatelství Voltage Records se po pár letech hibernace před nějakým časem probralo k novému životu, navazujíc v zásadě tam, kde se uložilo ke spánku.
Nejnovějším dílkem Voltage puzzle je nové album Bad Engrish z Denveru v Coloradu, místa v pop kulturní ikonografii spojeného především s příběhy pistolníků divokého západu. Bad Engrish, kteří své jméno divoké punkové párty mašiny budují v posledním desetiletí, jsou ale z jiného těsta a do značné míry přestavují hrdou esenci punkových klišé.
Hudebně Bad Engrish nabízí derivát britského punku počátku osmdesátých let, přefiltrovaný skrze americká devadesátá léta. Výrazné basové melodie v takto nastaveném konceptu pak chtě nechtě přinášejí na mysl rané nahrávky Rancid. Pivní halekačky, s výrazným vlivem Oi!/Street punku, pohání v převážné většině velice svižná tempa. Ta, spolu s celkovým vyzněním i image kapely, zároveň evokují odkaz kapel, sdružených v časech přelomu milénia kolem Punkcore Records. Výsledkem se divoký punk, jehož hymnický potenciál umocňuje dynamická produkce. Témata pendlují mezi lehce nablblými nonsensy typu úvodní Engrish Breakfast, odlehčenými „pankáčskými“ pivními žvásty a momenty s občasným zadumanějším zablouděním ke komentářům světa z pohledu těch neprivilegovaných, což je poloha mně rozhodně nejbližší. Tu a tam se ovšem najde i vyloženě vtipná glosa, jakou je třeba konkrétně závěrečná Leather Weather. Zároveň kapela dokáže krom rychlých punkových vypalovaček vyseknout ukázkovou rockovou kompozici, jakou je čtvrtá Stupid Is.. s trefně zrecyklovanou kultovní větou o „hodných klukách, co nehrajou rocknroll“ z dílny Rose Tattoo.
Stěžejním faktem ovšem je, že Bad Engrish dokázali napsat desku plnou přímočarých výrazných skladeb. Ta je natolik chytlavá, že i při velice kritickém pohledu, který mi v duchu vnouká otázku, nakolik svět potřebuje třeba písničku o tom, že dneska už nikdo nepoguje, se opakovaně přistihuji při tom, že se nechávám strhnout jejich energickou melodickou sprškou. Což je tu naprosto zásadním triumfem, přebíjejícím lyriku, se kterou se v mnoha ohledech jaksi míjím. Ty písničky mají zkrátka a dobře šmrnc a šťávu, jak se patří, a dokážou snad rozhýbat i pana Shibu, co znuděně polehává vedle mě.
Aby nedošlo k nedorozumění, občas je fajn poslechnout si kapelu, která netrpí mesiášským komplexem, ani nemá nutkavou potřebu lyricky ventilovat zpochybňování autorit, a je tak trochu hlasem outsiderů, co se chtějí v daný moment především odvázat, zvlášť pokud má takové grády jako Bad Engrish.
Rok vydání: 2021
Label: Voltage Records
1. Engrish Breakfast
2. Kids In School
3. Nowhere Kid
4. Stupid Is…
5. Bad Attitude
6. Take A Look
7. Till We Die!
8. 20 Years
9. Puppets
10. No One Pogos!
11. Leather Weather
