Posledný diel Hot Or Not?!? před letnou pauzou patrí speváčke a gitaristke brnenských Beps’n’Johnnies – Barbore Pokornej. Tí len pár dní dozadu na aktuálnu sezónu pribrali k sebe novú posilu a spoločne boli hosťami Fakin Sessions.
• Medzinárodný filmový festival Karlovy Vary
Abych byla upřímná, jediný filmový festival, který jsem navštívila, je filmovka v Uherském Hradišti. A to, přiznám se, hlavně z toho důvodu, že jsem tam tehdy studovala a tohle bylo automaticky na letním programu. Filmy miluju, ale raději si je dávkuju do momentální nálady. Jsem taková malá emoční houba a po jednom filmu většinou potřebuju prostor na přemýšlení a vstřebávání dojmů, takže přecházet od jednoho promítání k druhýmu, není úplně pro mě. Můj nejmilejší f.f. je předplatný Aerovodu.
• Ty Segall
Jednoznačně hot. Jeden z nejtalentovanějších a nejproduktivnějších lidí na současné rockové scéně, co se umí obklopovat výbornýma muzikantama. Baví mě jeho rozmanitost – není to jen garage rock, v jeho albech najdeš psychedelii, něco z punku, ale i písničkářství nebo blues s prvky country. Nebojí se experimentovat, jak s nástrojema, tak se zvukem. To se cení. A to nemluvím o jeho vedlejších projektech s Fuzz, White Fence, Gøggs… Absolutně nechápu, jak to všechno zvládá.
• Metronome Prague
Na Metronome Prague jsem nikdy nebyla, nemám zkušenost. Každopádně Nick Cave a Beck, to zní celkem hot.
• Bolt, Uber a iné taxi aplikácie
Momentálně bydlím v Brně – taxíkem jsem tu jela 2x v životě čistě z lenosti a to jako spolucestující. Appku nevedu.
• České ceny za architektúru
Architektuře rozumím jen potud, co jsme se učili v dějinách umění, a tuhle cenu upřímně nesleduju, takže moment, mrknu na nominace… (…) Ok. Jediný projekt, o kterým jsem slyšela už dřív, je rekonstrukce Zvonařky od Chybíka a Krištofa – no bylo by to hezký! Rozhodně musím zajít na Věčná loviště, Helfštýn a do kostela sv. Restituty, kde mě dost zaujal interiér a jeho ideový koncept.
• Sebapoškodzovanie
Not. Co k tomu říct… Myslím, že skoro každej člověk se v životě přistihl v situaci, kdy opravdu bytostně potřeboval dostat nějakou sžírající emoci ven. Mám pro to pochopení. Protože jsem vyrostla v celkem kreativním prostředí, mým ventilem v pubertě byly barvy a velkej kus papíru. Tehdy jsem dělala celkem ošklivý věci. Ale to je přesně ono – nezáleží na tom, jak krásně to vypadá a jak zle to působí, ale že se to děje. Není důležitá forma ventilu, ale proces. Fakt, že to jde někudy ven. Třeba skrze sport nebo muziku – to v těch lepších případech. Je hrozně smutný, když se člověk v takové situaci obrátí sám proti sobě. Je důležitý o tom mluvit, připustit si, že mám problém a nebát se říct si o pomoc. To je podle mě ten nejtěžší, současně ale nejdůležitější krok.
• Tornádo na južnej Morave a následná solidarita s obeťami
Ta vlna pomoci mi přijde úžasná. Vždycky když o nás lidech začnu pochybovat, překvapí mě, jak se v takových situacích dokážeme semknout a vzájemně podpořit. Zrovna dneska jsme měli s Beps debatu, jakou formou jako kapela nejlíp pomoct a určitě něco podnikneme.
