Phobia Records neúnavně zásobuje uši posluchačů další a další dávkou divokých podob punku. Nebo je lépe říct hardcore? Ono je to vlastně fuk. Jednou z nejnovějších akvizic Phobie jsou kanadští Phane.
Čtveřice z Vancouveru s poměrně ortodoxní punkovou image a svými vzory na tričkách měla dosud na kontě demo nahrávky a po jednom samostatném a společném EP. Nyní vypustila do světa čtrnáctiskladbové album, které je, oproti předchozím nahrávkám, posunem do jiných sfér bytí.
Phane, primárně inspirováni v časech, kdy se v explodující vlně punku začaly projevovat první závany metalových inspirací, vysekávají od prvních tónů divokou a skvěle vyprodukovanou smršť hardcore punku s výrazně nabroušenou metalovou kytarou a navztekanými plivanci zpěvu.
Odkazy na English Dogs půle osmdesátých let nebo na Broken Bones z řádově stejné doby jsou nepřeslechnutelné, ale doplněné o zámořskou dikci zpěvu a přefiltrované třemi a půl dekádami dalšího hudebního vývoje punku. Každopádně v drážkách desky Phane proudí stejný krevní roztok jako na Forward Into Battle of English Dogs nebo F.O.A.D. od Broken Bones. Ostatně i zpěv v melodičtějších momentech zní, jako by z úst vypadl Ademu z English Dogs. Základní studnicí inspirací je tu specificky britské pojetí mísení punku s metalem, v němž se střetávaly rovným dílem odkazy Motörhead s Crass, které navíc výrazně ovlivnilo mé hardcore punkové dospívání v polovině osmdesátých let a mám pro něj slabost dodnes.
Metalem poháněné kytary krom divokých rifů čas od času vystřihnou kvílivé minimalistické thrash metalové sólo, aby celek rámoval navztekaně punkový projev zpěvu, chytlavé motivy a punkově tepající rytmika. Tento model Phane neúprosně servírují, počínaje úvodní písní Golden Calf až k finální Power Games, bez oddechu a klopýtnutí, jen s několika volnějšími momenty, umocňujícími celkové nekompromisní vyznění. Krom nepřeslechnutelných britských inspirací, k nímž nutno přičíst obligátní Discharge, tu ale čas od času vystupují ve stavbě motivů i odkazy na lokální kapely jako Dayglo Abortions nebo Death Sentence, případně o generaci mladší Action (ty v počátku nového milénia, nikoliv kultovní ranné punks z Ottawy).
Deska Phane mě baví, a to včetně vizuálu s obligátní smrtkou, kynoucí zástupu mutantních démonů, perfektně sedící k hudební stránce alba, oprašující ducha křížení punku s metalem v britských squatech někdy na přelomu let 84 a 85.
Rok vydání: 2020
Vydavatel: Phobia Records https://phobiarecords.net/
Tracklist:
1. Golden Calf
2. Protecting Your Filth
3. No Mercy
4. Exciled Life
5. Soothsayer
6. Heresy Reigns
7. Final Act
8. No Safety At Dawn
9. What A Fucking Mess
10. Blind
11. Embrace The Lie
12. The Structure
13. In Death’s Gasp
14. Power Games
