ZSK: Když chceš změnit historii, musíš to řešit v ulicích a bojovat za svoje práva

Německá skate punková legenda s naprosto nekompromisním antifašistickým námětem, se skoro každým textem v souladu s údernými rify nesmí chybět při žádné formě protestu. ZSK fungují od roku 1997, za tu dobu stihli objet přes 3000 koncertů, vydat 4 alba a narvat svoje texty do hlav tisíců lidí po celém světě. Na otázky odpovídal před chystaným koncertem v Praze zpěvák Joshi.

Jedním z vašich nejznámějších songů je „Antifascista“. Očekávali jste při psaní songu, že se slogan „Alerta Antifascista“ tak nějak stane vaší vizitkou a budou ho řvát stovky lidí před i po vaší show?

Je to song, který se stal velmi rychle populárním. My jsme nikdy neočekávali, že k tomuhle dojde. Po vydání jsme obdrželi hromadu videí a mailů od našich příznivců na téma tohoto songu, což pro nás byla veliká čest – to uvědomění, že tolik lidí považuje náš song za soundtrack k boji proti rasismu a neonáckům.

Za pár měsíců se budou v Evropě konat volby do europarlamentu. Chodíte sami za sebe, jako politicky zaměřená kapela, k volbám?

Problémy se nevyřeší volbami. Když chceš změnit historii, musíš to řešit v ulicích a bojovat za svoje práva.

Kolik demonstrací navštívíte za jeden rok?

Co nejvíc. Na demonstrace chodíme kdykoliv, kdy to jen jde, pokud nejsme zrovna na turné. Je důležité snažit se pouličními protesty k dosažení lepšího světa.

Co je podle tebe nejlepší řešení k zastavení rasisticky motivovaných útoků v Evropě?

Potřebujeme svět bez hranic, rasismu a potřebujeme mít na paměti, že veškeré světové bohatství má být rozdělováno všem. To by pro začátek stačilo.

Na vašich koncertech často vlají vlajky Antify. Někteří lidé si Antifu spojují s různými nežádoucími věcmi, vidí v tom levicovou organizaci a druhý extrém. Jak to vidíš ty?

Je to hnutí proti neonáckům a rasistům, prosazující stejná práva a spravedlnost pro všechny. Co by na tom mělo bejt špatnýho?

Se ZSK jste předskakovali světovým headlinerům, jako například Social Distordion nebo Bad Religion. Jaké to je?

Je to věc, kterou miluju na hraní v kapele ze všeho nejvíc. Možnost setkat se osobně se svými oblíbenými kapelami. Často jsem snil o seznámení se s Fat Mikem, Rancid, Bad Religion nebo Die Toten Hosen. A v průběhu let jsme je všechny potkali. Je naprosto skvělý s těma lidma mluvit a slyšet je povídat o začátcích punkrocku v 80. letech.

Když jste hráli v České republice na festivalu Mighty Sounds v roce 2014, vzpomínám si, že jsi vylezl s mikrofonem až na vrch konstrukce hlavní stage. Děláš tohle při každém vašem koncertě? (smích)

No jasně. Rád dělám takovýhle blbosti, když jsem v rozpolcený náladě. Koneckonců, je to punkrocková show, ne nějaký nudný vystoupení.

Vzpomeneš si na první desku, co si slyšel prvně v životě?

To si piš, že si ji pamatuju! Sex Pistols a Die Toten Hosen. Náš starší brácha nám tyhle dvě desky věnoval. Pořád je mám ve svojí sbírce.

Hrajete radši na veliké stagi nebo ve špinavých klubech?

To je mi jedno. Hrajeme tam, kde má každý možnost si koupit lístek.

A co se ti promítne hlavou, když vylezeš na pódium?

Pokaždé těm lidem chci dát najevo, že před nimi budeme hrát na 150 %. Jsme velmi vděční, že můžeme hrát všude, kde lidé znají naši muziku. Chceme jim ukázat náš respekt, to je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. A to je pak skvělá show.

Kdybys mohl změnit jednu jedinou věc na světě, co by to bylo?

Zastavit internet. Vydávat znova jenom tištěné fanziny a vinylové desky. Byla by to úžasná věc!