Každou středu prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme výběr toho nejlepšího, co jsme tam našli. Dneska jsme nahlédli do přehrávače Woodyho, nepřehlédnutelného frontmana navztekaných The Rocket Dogz a speed-rockových Thunderbirds.
Mad Sin – Survival Of The Sickest
Když se mě zeptáš na mojí nejoblíbenější desku, vždycky ti řeknu Survival Of The Sickest. Je to vlastně asi druhá psychobilly nahrávka, co jsem slyšel někdy ve čtrnácti letech, za posledních sedm let neuplynul tejden, co bych si ji nepustil. Odráží se v ní neuvěřitelná energie a myšlenky kapely, texty jsou chytlavý a dávají smysl, aranže jsou tak vychytaný, že tam pokaždé najdeš něco nového a hlavně na té desce nenajdeš jedinej slabej song. Pro mě srdcová a naprosto revoluční deska, která posunula žánrovou laťku tak vysoko, že už nedává nikomu dalšímu ani malou šanci ji překonat. SIN IS LAW TONIGHT!
Nekromantix – Return Of The Loving Dead
První psychobilly nahrávka, která se mi dostala do ruky, a tak nějak v prvních vteřinách songuNice Day For The Resurrection určila směr, kterým se od té doby ubírám. Je to album, které jsem poslouchal téměř rok v kuse, aniž bych si pustil cokoliv jiného, a samozřejmě dodneška je to další velká srdcovka. Jakmile se koukneš na ten digipack, hned je ti jasný, co uslyšíš, až to pustíš a nemůžeš bejt zklamanej. Pamatuju si, jak mě odrovnala vizáž kapely, kontrabas ve tvaru rakve a záhrobní atmosféra od prvního fláku do posledního. Po Brought Back To Life aCurse Of The Coffin to byl absolutní vrchol. Další desky sice nebyly špatný, ale už to byl jen odvar.
Nashville Pussy – From Hell To Texas
Born to die in a rock’n‘roll band! Tohle je záležitost posledních dvou let. Nashville Pussy má každej zažitý jako ty americký vidláky, co rytmy, kde kombinují AC/DC s Motörhead, nakopávají prdele a trhají koule i s pytlema. Platí to dvojnásob u tohoto alba, kde se Nashville Pussyrozhodli změnit sound a toho si sakra všimnete hned, jak si pustíte první flák. Všech 12 písní zní, jak kdyby je tihle motherfuckers nahráli před 40 lety v zapadlý texaský garáži, za asistence kamionu plnýho Jacka a hulení. Je to drzý, sprostý a při poslechu máš chuť si pořádně zařvat, nebo alespoň něco rozkopat. Na desce hostuje Danko Jones v písni I‘m So High! Což je fakt žrádlo. Danko Jones je masér sám o sobě a v kombinaci s Nashville Pussy je to absolutně boží. Doporučuju do auta v tak 200 km/h, do barové bitky, nebo k příjemným chvilkám s přítelkyní.
The Unholy Preachers – Troublemakers
Řikal jsem si, že by asi bylo dobrý sem kromě srdcovek dát i něco nového a hlavně lokálního. Ještě Phantoms On Fire si podle mě za těch pár let zvládli vybudovat dost velký publikum a dovedli dost lidí ke kapelám jako Turbonegro, Nashville Pussy, Zeke, Peter Pan Speedrock atd. Jinak tomu není ani v případě Unholy Preachers, který to, co dělali Phantoms On Fire, posunuli do ještě vyššího levelu. Navíc se o tom poslední dva měsíce může každý přesvědčit i z desky, která je stejně, jako jejich živáky, pekelně našlapaná. Hned mě nadchnul zvuk, jaký sem absolutně nečekal, a navíc potěšilo, že dneska už notoricky známý songy si můžu konečně zařvat i doma. Každýmu, kdo ještě neměl tu čest, o čemž pochybuju, vřele doporučuju, za pár kaček hodně, ale kurva hodně muziky!
The Meteors – Doing The Lord´s Work
Jako poslední sem musím dát nejnovější desku The Meteors. Nemá cenu se šťourat v tom, jak to na živo stojí za prd a že je všech asi 40 desek furt ta samá písnička. The Meteors jsou z desek prostě geniální, stejná ikona jako AC/DC, ale v psychobilly. Absolutně u nich platí klasickej model, že si je buďto zamiluješ, nebo je budeš nenávidět. The Meteors jsou pekelná smršť nenávisti a zloby vůči všemu, co se jim staví do cesty a každého o tom přesvědčí nekompromisním zvukem, z kterého je slyšet, že je těmhle pánům vcelku šumák, jak to bude znít, a hlavně textař, který většinu slušnejch lidí nenechají usnout. Nejsem z těch ortodoxních, co by za každou cenu fungovali jen na The Meteors, protože Only The Meteors Are Pure Psychobilly, ale rozhodně na tom něco bude. Tahle deska je další skvělej kousek, ale rozhodně nic pro milovníky Tiger Army, Kitty In A Casket a podobnejch blbostí.
