Není třeba macho póz, abyste muzikou trhali prkna z podlahy. Portlandští Macho Boys v Brně
Psát, že v Brně je už léto za dveřmi, není tak úplně přesný. Léto už tu dávno dveře rozrazilo a dere se, kam jen může, a tak už se pomalu k moci dostávají open air akce a festivaly. Přesto není radno zanevřít na klubovou scénu, třeba právě teď, ve čtvrtek 7. června stojím v Kabinetu Múz, kde už mají nazvučeno domácí Aliusterra. A po Aliusteře se na Brno vrhne host z USA, ne tak docela chlapácká kapela Macho Boys.
Brněnská kapela Aliusterra je pro mě relativně neznámým kouskem, jejich punkové songy s mixem ženského a mužského vokálu z loňského splitka s Uštkni ale úspěšně nahlodaly můj zájem, a tak, plný zvědavosti, čekám, jak se to vyvrbí naživo. A je z toho pro mě docela velké rozčarování – jednotlivé songy jsou naživo podstatně syrovější, punkovější. Trošku tam schází ten hardcore spirit, který jsem cítil z nahrávek. I to z počátku zajímavé střídání a prolínání vokálů se ke konci setu už v některých místech trochu dostává do úrovně kýče. Hudebně se ale Aliusterra žene zběsile vpřed, vysoce nasazeného tempa se drží po celý set a výsledkem je tak příjemně zběsilý punk, co mě nutí alespoň si po celý set poklepávat nohou do rytmu.
V prvních momentech setu Macho Boys, který se do Kabinetu vrhl s nadměrnou dávkou zběsilosti, dávám kapele na set tak dvacet minut, víc snad ani v takovém tempu nejde. Zatímco tahle kapela z Portlandu začíná na podiu drtit svůj zběsilý riot hardcore punk, tak už všem dobře dochází, že u Macho Boys se na moc chlapáctví, vládu muskulatury a macho pózy nehraje. Někdy ale není třeba mít bicák jako stehno a flákotu k večeři k tomu, abyste na sále trhali prkna z podlahy. Macho Boys, a hlavně jejich zpěvačce, se to daří jen za pomocí řádně nasrané muziky a ukřičených vokálů. Muzika tu ztrácí pravidla, zběsilost a křik, rozdíly stranou, nasrat na předsudky. Podobné kapely nám tu pořád chybí, a tak si během setu, který nakonec trval šílených skoro čtyřicet minut, říkám, že by se alespoň Macho Boys mohli znovu zanedlouho vrátit. Během svého vystoupení se kapela snažila dopředu vytáhnout i místní dámské osazení klubu, femme message se ale úplně nechytla. I přesto si nakonec Kabinet vytleskal přídavek, a díky roztomilé otázce „Will you mosh?“ se dočkal i slušného závěrečného mosh pitu.
Podle původního nástřelu měl večer v tuto chvíli končit. O jeho prodloužení se však postaral ruský projekt Tsvetochnyui15. Podium obsadila trojice navlečená do teplákovek, dva macbooky a další elektronická udělátka. Výsledkem byl, a teď mě nechytejte za slovo, set mixu trance, techna a popu – nebo něco podobného. Každopádně se tento potulný projekt, křižující Evropu bez nějakých domluvených show, postaral o neobvyklý dojezd vyvedeného večera.
