Husar z LVMEN: Hardcore je z dnešního pohledu jenom další druh Matějský pouti
Psát anotaci k čemukoliv, bývá hrozná nutnost, takže nuda. Od dob, kdy nám byl z pekla poslán Google, se dá vše najít, popřípadě rovnou lehce zkopírovat a použít. Prostor pro fantazie a hospodské sázky ubývá. K následujícímu rozhovoru řeknu jen, že jsem rád, že jsem dostal takhle intenzivně zábavnou a vzácně netradičně pokornou zpětnou vazbu na svůj první rozhovor pro Kids and Heroes, který je jen pomyslným razítkem potvrzující fakt, že nejen pro mě jsou LVMEN tou nejzásadnější post hardcore kapelou mého vědomě nevědomého dospívání. Na otázky odpovídal Husar.
Začneme tím, co vás čeká v průběhu letošního léta…
Tak mě čeká výstavba novýho plotu kolem baráku, bo mi sem vlít s jarem nějakej svině pes a napustil mi čokla (kdyby někdo chtěl štěňátko, tak jsem na příjmu). Jinak s chlapci budem začátkem léta trochu zkoušet, bo nás čekají přes prázdniny tři festivaly (za těch dvacet let, co hrajem, jsme byli tak na čtyřech).
Jeden z nich je Brutal Assault. Jak se těšíte? Byli jste tam někdy třeba jako návštěvníci?
Se těšim jak harant na velkou přestávku. Párkrát už jsem tam chtěl zavítat, ale jsem zevl, takže až teď s kamarády – navíc to tam mám rád, ten kraj okolo Hradce, jsem tam jezdil jako fakan na ozdravný pobyty.
Máte radši dusno klubových koncertů nebo festivalová pódia?
Víc nám vyhovuje to hraní v klubech, kde je víc času (zvukovka, projekce, alkosvačina, zhasnutí světel…).
Je nějaká hudební výzva, která vás nenechá spát? Třeba nahrávání se symfonickým orchestrem nebo vystoupení na Řípu? :)
Jednoznačně tour po tibetskejch Bonpo klášterech.
Znamená pro vás hardcore i něco jiného než muziku? Žijete standardním životem mužů ve středním věku, nebo se cítíte být odlišnými?
No, dřív jsem si to myslel, ale z dnešního pohledu bych řek, že je to jenom další druh Matějský pouti.
Žijeme životem živočichů (po prvních tripech jsem si fakt myslel, že jsem budha a po několika lajnách o pár let později zase, že jsem ten největší kretén na světě). Děláme si to hezký.
Litujete něčeho ve svých muzikantských životech? Třeba odmítnutí nějaké spolupráce?
Snad jen tý drobnosti, že jsem se nikdy nenaučil hrát na žádnej hudební nástroj. Teda jako harant kytara, pak klávesy a furt nic (naštěstí věřím na další životy – ukulele mě nemine, pokud ze mě nebude ryba v akváriu Michala Davida).
A jako kapela – možná že jsme mohli po LP Raison D’Etre víc jezdit. Trochu jsme to zaspali a místo toho jsme si dali tři roky pauzu, než jsme se začali znovu scházet.
Napříč diskografií jsou vaše tracky označeny jen římskými číslicemi, nedělá to za ty roky trošku nepořádek v orientaci? Nebo pro ně máte nějaká krycí jména?
Jo, já se třeba v těch číslech skoro nevyznám. Momentálně vím, která je jednička, bo ji zrovna hrajem, ale jinak jsem s tím dost mimo (naštěstí to máme nahraný a popsaný). Když ty skladby vznikaj (bo je hrajem koncertně), tak maj samozřejmě svý názvy, třeba podle toho, co zrovna posloucháme – Kapitán Láska (J. Cole) nebo podle nějaký pasáže – valivec, ze zbytků dvou skladeb – ABBA.
K jaké vaší desce máš nejsilnější vztah?
Určitě k věcem, který vznikaly u Dády na kvartýře v Michli a na chalupě v Záblatí u Prachatic (Mondo, Heron), oproti poslední desce to šlo úplně samo a byl to vlastně jakoby vedlejší produkt tý prdele, která kolem toho byla (nikdy se nevrátí pohádka mládí).
Co LVMEN vlastně znamená?
Světlo, jednotka světelného toku. Naše původní přirozenost, takže přesně to, co reprezentoval dobrý voják Švejk.
Sbíráte inspirace pro tvorbu i jinak než posloucháním hudby? A jaké kapely vás ovlivnily?
Po roce 1989 se najednou vyrojilo mraky filmu a muziky (nebo spíš to bylo lehce dostupný). Já jsem objevil kouzlo strahovský 007 a málokdy mi něco uteklo. Lungfish, Integrity, Damnation, Ironside. Ty jsem v tý době zbožňoval (dodneška zůstalo jen u Lungfish). A Neurosis -absolutní dokonalost.
K vaší identitě neodmyslitelně patří samply právě z českých snímků ze slavné éry zlatých 60′. Jste vy sami milovníky téhle vlny? A co současné filmy nebo seriály?
Jak jsem říkal, hodně času po 1989 jsem strávil s ksichtem přilepeným u obrazovky a zvlášť styl F. Vláčila na mě působil magicky. Stejně jako Neurosis – skoro až úplný odtržení od „reality“ na tu hoďku, dvě. Momentálně už to v takový míře nesjíždím, bo mam míň času (s harantama se mi nějak nečekaně urodilo) a rozjebaný oči, ale seriály jsou hit, třeba Most, Trůny, Narcos, Knick, Temny případ. Z českejch byla parádní Pustina a Vzteklina. Jinak se vždycky těším na filmy od Chrise Nolana.
Vnímáte se jako ti, co zásadně ovlivnili, ba stáli za vznikem celkem prorostlé nezávislé kytarové scény? Sledujete mladé post hardcore a screamo kapely? Které vás baví?
To se všechno nějak sešlo a je paráda, že to po dvaceti letech lidi zajímá (to je i jeden z důvodů, proč to furt nějakým způsobem funguje). I když kdyby mi někdo řekl v roce 1995, že budu s Lvmen hrát ještě v dva osmnáct, tak ho pošlu do prdele, že nejsem Olda Říha, né? No a jsem. Hudbou žijem, ale škatulky nedávám, bo jim vůbec nerozumim, takže u nás třeba Nikander, Baro Chandel, Povodí Úhoře, Please The Trees a věci, co dělá Bourek…
Je v současnosti nějaký další hudební směr, který vás překvapil/oslovil?
Jasně, hip hop je fajn. Naživo už je to slabší (na mlátičku za bicíma se fakt kouká líp než na hošana, co se vrtí u konferenčního stolku a ramenem si mačká ucho), i když Odd Future na Hip Hop Kempu – to jsem čuměl jak sviň.
Vnímáte nějaké rozdílné podmínky pro fungování post hardcore kapely ze střední Evropy napříč dekádami?
No, když někam přijedeš a dělaj to vegani, tak tam nedostaneš k večeři rohlíky a vodu z kohoutku nebo hranolky s kečupem na tácku. Všeobecně je víc míst s lepším vybavením (projektor nemusíš tahat a před každým koncertem řešit, kam ho zavěsíš). Krásnej navoněnej kapitalismus.
Mají LVMEN nějaké plány do budoucna? Nové nahrávky, videoklip…?
Nějak to doklepat s poslední deskou a do budoucna dát dohromady jednu, dvě nový věci z Mirdovy pozůstalosti, novou projekci. Klip začnem dělat hned, jak dodá Amág s Regálem videa z dovolený.
Co třeba nějaký dolis starších desek?
Asi až budem úplně seschlý a dojdou prachychychy.
Ptát se na to, jestli byli ve vašich LVMEN životech momenty, kdy jste si říkali, že s tím seknete nadobro, je asi zbytečné. Spíš mě zajímají důvody a motivace, proč v tom má podle vás smyl pokračovat.
To by mě taky zajímalo. Asi nám to dělá dobře a máme se rádi.
