ČlánkyReporty

Skejty si nechejte v šatně, trávu si dejte venku. Žižkov se díky Fu Manchu proměnil v Kalifornii

14. březen byl tak trochu malý svátek pro všechny rockery, kteří mají rozhled dál než za Votvírák. Do žižkovského Stormu vyrazila představit svou ještě horkou desku Clone Of The Universe jedna z nejzásadnějších kapel 90. let – kalifornští Fu Manchu. A že se nejedná jen o příjezd legendárního jména, ale stále aktuální kapely, dokazuje právě letošní deska, která je patrně nejlepší od vydání California Crossing, a taky fakt, že v předprodeji se po vstupenkách jen zaprášilo.

Pražáci Baro Chandel, kteří jsou všude doma, supportují často a rádi. V únoru solidně předskočili v Crossu nizozemským Gold a už je vidím ve Stormu před Fu Manchu. Shoegaze psychedelic stoner rock, tohle já můžu. Paradoxně Baro Chandel nemají naživo tolik energie, kolik jí například najdete na jejich letošním EP Baro Bokhalo, což je výtečná nahrávka. Těžko si ale představit pro Fu Manchu lepší tuzemskou předkapelu. Chvílemi sniví, chvílemi neurvalí Baro Chandel pěkně navnadili na příchod skate/stoner klasiků a publikum tak konečně mohlo i něco víc, než jen podupávat nožkou.

Je skvělé vidět, kolik lidí přišlo na Fu Manchu. Sedmička je Sedmička, to je jasné, ale i větší prostor kapele sluší, zvuk není prachbídný a veškerou argumentaci pořadatelů ohledně přesunu do prostornějšího klubu víc než podporuju. A už od Eatin Dust se to pod pódiem mele, poprvé v životě vidím skutečný plexi od Dana Armstronga v akci a užívám si to. Hned druhým songem je Clone Of The Universe z ještě horké desky, pak California Crossing, neskutečný Mongoose, dech beroucí (I’ve Been) Hexed, Fu Manchu do mě perou Hell On Wheels a pak ta neskutečná bouře při Evil Eye.

Tenhle setlist nemá slabé místo, do toho se kapela snaží ukočírovat to neskutečné množství elektřiny, které jde na pódium a je převaděčem spojitosti s publikem. Kotel je ve varu. Jestli zaznělo Boogie Van, tak jsem to prochcal, ale King Of The Road a závěrečná Il Mostro Atomico byla hrozná (H-R-O-Z-N-Á) jízda. Fu Manchu, Fu Manchu, Fu Manchu. Přídavek je dost netradiční, Weird Beard a pak ten skvěle udělaný cover Godzilly od Blue Oyster Cult.

Z Žižkova se ten večer stala trochu Kalifornie, ale přiznejme si, že Fu Manchu by udělali Kalifornii i z Adamova.

Foto: Marek Holoubek

Danny

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímá, co si vzít na sebe na pódium. Chodí pít na koncerty a číst do hospody. Stejně obratný za klávesnicí, jako za barem. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák v Brně, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Související

Back to top button