RozpoR – Radikálna ľudskosť

Pozdě, ale přece. Uplynula už pěkně dlouhá doba, co se mi tenhle picture 10“ z dílny labelu Žiadna značka dostal do ruky a já slíbil, že na něj napíšu recenzi. Konečně se tak děje a vlastně to zpozdění není až tak na škodu, protože texty songů jsou bohužel stále aktuální.

Bratislavská čtveřice RozpoR na nahrávce nepřináší žádnou inovaci ani změnu stylu, ale to ani nikdo nečeká a rozhodně to není potřeba. Pořád valí svůj dřevní streetpunk, jak jsme od nich zvyklí, a naštěstí nepolevili, ani co se týče politického poselství, které je stejně nekompromisní jako jejich hudba.

V úvodu jsem psal, že texty jsou stále aktuální, a měl jsem tím na mysli především text k songu Vyjebané Rusko. Bohužel plíživé a nenápadné vměšování se Ruska do politiky a fungování jiných států je faktem a bohužel i realitou posledních (je otázkou kolika) let. Jsem rád, že jsou pořád kapely, které to mají jasně dané a nebojí se říct svůj názor bez ohledu na následky. Protože stejně smutnou realitou jako to, že se pomalu, ale jistě stáváme vazalem Ruska, je i to, že z punku se pomalu začíná vytrácet takový ten background, který jsem tam ještě nedávno cítil a díky kterému se i ve svých 32 letech považuju za punkáče a součást této komunity. A díky kapelám jako Rozpor si i nadále můžeme připomínat, že být antifašista je něco, co by mělo být samozřejmostí, a že když nechceš hrát v klubech, kde se pořádají náckovský koncerty a vlastní je pofidérní individua, tak to z tebe nedělá radikála, ale normálně uvažujícího člověka (song Radikálná ludskosť). Tohle jsou věci, na které bychom neměli zapomínat, především dnes, kdy se rasismus stává tolerovanou společenskou normou a neustále se nás někdo snaží přesvědčovat, že politika do punku nepatří. Toť moje politologicko-truchlivé okénko.

Na albu najdeme šest songů, z toho jeden akustický. Někoho možná zaskočí banjo v úvodním songu Radikálná ľudskosť, ale vlastně se tam docela hodí a hezky dokresluje lyriku, která se točí okolo toho, že není nic špatného na tom, dělat věci po svém a stát si za svými názory a postoji, protože „kto nemá žádné postoje, je buď hlúpý sedlák, ignorantský kokot alebo nemá chrbtovú kost“ … amen! Další song Gershwin v punkovom baliku je variací na Rhapsody in Blue. Gershwin by asi koukal, jak se s tím pánové poprali – „s citom spájáme surový Oi! a klasiku“. Vyjebané Rusko jsme probrali výše a následuje Vlk, věnovaný stejnojmenné organizaci, která se na Slovensku zabývá ochranou přírody. Vlastný xicht je lyricky dost podobný Radikálné ľudskosťi a celou desku uzavírá instrumentální Vlk 2.

Rozpor touhle deskou neobjevili Ameriku, ale drží se starých osvědčených postupů, na které jsme u nich zvyklí. Stejně tak se drží i svých názorů a přesvědčení, a to se dnes cení. Plus deska vychází jako pěkně udělaný picture disk s vloženým plakátem formátu A4. Rozhodně kousek, který by neměl chybět ve vaší sbírce.