Sterile Mind – Lift The Mask

V černobílém a poněkud abstraktním obalu se ukrývá album oaklandských Sterile Mind. Kapely, v jejíž sestavě najdete Roberta Collinse s minulostí v působení třeba ve What Happens Next, No Statik nebo Artimus Pyle. Stejně tak jako jeho předchozí kapely Sterile Mind servírují hardcore punk s řádně vysokým oktanovým číslem a zařezávající se až na dřeň kostí.

Po pár úderech do nahulené kytary se rozjede smršť, která neodbytně odkazuje na osmdesátkové nahrávky Poison Idea nebo o dekádu mladší Deathreat či jejich souputníky Talk Is Poison. Z celého vyznění srší obdobná energie i negativní nálada a zpěvákův projev jako by byl ukraden Jerrymu A v jeho nejdivočejších letech.

To celé doplňuje totálně agresivní nařvaný kytarový zvuk se zkreslením lavírujícím na hranici úrovně, kdy by kytary ovládla neprostupná stěna zpětných vazeb. Úvodní Vile Maxim je skvělý příklad nasraného hardcore punku, tak jak byl definován a obdobně nakvašená smršť pokračuje i v dalších kompozicích.

Občas se nad divokými rify přeřvávají dva vokály, aby všemu ještě přidaly na intenzitě, ale Sterile Mind umí i zvolnit, což dokazuje třetí v pořadí a pojetím kytar totálně blackflagovská Walk Alone nebo šestá Coward. V těch navíc kapela odhaluje svůj dar vytvářet neortodoxní postupy a rify a i tím vlastně souzní s těmi Black Flag nebo třeba o mnoho mladšími Born Against.

Lift The Mask je nečekaně skvělá dávka hardcore punku toho nejnačuřenějšího ražení.