Extip – Extip

Bratislavští Extip byli v krátce popřevratové době, kdy vznikal jejich albový debut, už v kategorii místních veteránů s historií sahající k počátkům 80. let. Navíc s basákem, který měl se svým knírem naprosto nejpikantnější image tehdejšího česko-slovenského punkové rybníka.

Do tvorby kapely se promítla škála vlivů, které za ta léta vstřebala, dík čemuž je LP stylově poměrně široce rozkročené. Dík tomu kapela naprosto přirozeně v jeden moment odkazuje na Ramones, v další na Exploited a o pár písní jinde třeba na Motörhead. Totéž vlastně platí i o lyrice, která lavíruje někde mezi teenagersky absurdními popěvky a občasnou kritickou reflexí každodenní reality.

Rozjezd stylovým Hey Ho Let’s Go uvede první song Kengura s předvídatelným a hravě ramonesovským šmrncem. Hitový potenciál je stoprocentní a píseň bez debat patří k tomu nejlepšímu, co místní punk vyplodil, a to včetně svého surreálně nonsensového textu. Následující Život je rock’n’roll posluchače přenese do hardrockových vod a třetí Ideal pro změnu prezentuje rychlý přímočarý osmdesátkový punk. Ve třech písních tu je odprezentovaný stylový koktejl, ze kterého je tvorba Extipu namíchána. Čtvrtá Nič nenechám náhodě je opět ramonesovsky chytlavá a ukazuje, že právě tato tvář kapely je tou nejvýraznější a Extip jsou v ní nejsilnější v kramflecích. Svým způsobem skvělá je i temnotou a metalem poháněná skladba Anjel, která není ani v nejmenším tím, co si posluchač s Extip automaticky spojí, ale o to větší má sílu. Nemenší hitový efekt má pro mě i po letech dvanáctá Nikde Nikdo, předvádějící skvělý středně tempový rocknroll. Na podobnou strunu hraje i prakticky celou desku uzavírající Symptóm z vesmíru, kde se naštvaně rockový rif skvěle doplňuje s melodicky zpívaným refrénem. Skladby s autorskou stopou Sveťa Korbela staví na jeho charakteristickém citu pro rocknrollový rif, naplno později rozvinutém ve Slobodné Európě. Definitivní tečku alba pak obstarává poněkud komicky vyznívající skandování Pij pivo Budvar do hudební linky Troops Of Tomorrow, kdy se temně apokalyptický rif stal podkladem pro de facto reklamní popěvek.

Původně plakátový obal byl pro reedici nahrazen více uživatelsky přátelským rozevíracím obalem, což vlastně kvituji s povděkem, a navíc je jeho poctivá gramáž důstojnou součástí skvěle udělaného celku. Nepatrně jiný charakter má i z drážek se linoucí zvuk, kde oproti původnímu presu nesrovnatelně více do popředí vystupují basové linky a celek vyznívá nepatrně odlišně.

Jsem až překvapen, jak dobře si deska známá taky pod názvem Pekný, škaredý deň poradila s neúprosnou zkouškou časem. Má i dnes šmrnc, bezchybně fungující zvuk a znovu dokazuje, jakou sílu měla bratislavská punková scéna, jejíž zásadní a v reálu formativní součástí Extip byli.