Les Marinellis – Ile De Réve

V geniálně koncipovaném sítotiskovém obalu se ve vinylových drážkách ukrývá třetí album frankofonních Kanaďanů Les Marinellis, které vyšlo již před nějakou dobou, ale na můj recenzentský gramofon dorazilo až před nedávnem.

Les Marinellis čerpají z toho nejlepšího z beatu šedesátých let s aktualizovaným retro zvukem, ale především s neuvěřitelným šarmem, ukrývajícím se v melodicky využívané francouzštině. Les Marinellis odkopávají odkaz Jacquese Dutronce či Ericka Staint-Laurenta, přetírají ho nátěrem obsahujícím špetku paisley undergroundu i power pop punkové energie a vrhají ho zpět na světlo světa.

Úvodní Quand Elle Marche je neuvěřitelná, je chytlavá, taneční i zasněná. Přesně ten typ písně, kterou si budu pouštět neustále dokola až do naprostého zblbnutí, a to jsem ostatně také učinil. Ale následujících devět písní nikterak zásadně nezaostává a udržují mě zachyceného ve svých garage popových osidlech až do samého závěru. Občas na člověka jukne linka, jakou už slyšel na nějakém oldies rádiu, jindy se ocitne v psychedelicky mlžném oparu utvářeném specifickým zvukem plném kytarových ech a vzdušných melodií. Francouzština tu získává magickou funkci té nejchutnější třešničky na dortu jménem Les Marinellis.

Evropská edice LP vyšla za spolupráce Stencil Trash a P.Trash, což je v podstatě zárukou nadprůměrného zážitku – jak hudebního, tak i vizuálního.