22. 2. 2017. Vypadá to na plnej dům. Schody dolů, fronta, merch a bar. Začínají hrát Telegram, což je strašně britská záležitost, jedna z těch kapel, co sbírá vlivy naprosto všude a dokáže je přetavit ve fungující celek. Drzé výlety k punku i psychedelii, revival revivalu. Show, co zabírá jen v klubech, zobeme jim z ruky. Je to o dost dravější než jsem čekal, spíš amfetaminy než LSD. Hurá kytary, písničková stavba jak z šedesátých let! Setlist se točí kolem loňské debutové desky Operator, ze které čnějí především songy Follow a Aeons. Energie na rozdávání, příště to tu můžou bejt klidně headlineři.
Před desátou už pódium patří The Dandy Warhols. Ti jsou mnohem civilnější, žádné přehnané emoce, spíš unešení svého já dovnitř hudby samotné. Courtney si nechal trochu podstřihnout vlasy a brýle nechal v šatně, Zie to sluší jak vždycky, Brent je tak trochu brácha Krupky Jiřího z geniálního dílu Doremi s panem Perglem, bubnuje rozkošně minimalisticky, no a Peter vypadá, jako kdyby si Mick Mars spletl tourbus a místo Mötley Crüe vyrazil na šňůru s Willie Nelsonem. Čtyři výrazné osobnosti se sešli v jedné kapele, tak trochu kult proti své vůli. Setlist je vyvážený, rozvláčný start Be-In, našláplé Get Off i výrazná loňská hitovka STYGGO. Při Every Day Should Be a Holiday na pódiu Courtney osiří, aby se pak celá kapela vrátila při velkolepé finální performanci You Are Killing Me, Not If You Were The Last Junkie On Earth (což se hned tak neslyší) a Bohemian Like You. Zvolnění do Godless a rozlouční Boys Better. Žádný přídavek, ale vlastně stejně není čím už koncert vygradovat. Delikátní zážitek.
Koukněte se na fotky od Radka Holeše:
