LPRecenze

Complicité Candide – Rouhat

Jak se dělá rouhat? Tak jak se dělá rouhat?! Dělá se tak, jak ho udělala Co-Ca. Valašsko. Rožnov. Svéráz.

O Co-Ca bylo řečeno a napsáno mnoho a i já už jsem toho poměrně hodně napsal. Je to nevyhnutelný z důvodu, že kapela je devět let chcíplá jako racek u ropný plošiny. Ale nikdy nepřestane přesahovat a tnout do živýho kusu tebe. Mám je rád. Strašně stará nahrávka Rouhat, která nejdřív zřela světlo světa jako kompakt (už vlastně dva roky po smrti), následně jako LP deska. Vydaná u PHR. Bez všech pochybností si asfalt zasloužila. Kapela a její přístup k životu, hudbě a tzv. punkový scéně vždycky musela bejt tak svébytná, že se k tomu málokdo a máloco přiblíží. Pravidelně nachcávali do ksichtu všem hardcore a punk poslům s velkýma gestama a proklamacema. Pokládat kecy nad hudbu není dobrý pokaždý, i když bude v ČR deset miliónů veganů a anarchokomunistů. Co-Ca vlastně dost kapel a proroků přežila. A nikdy si nebrala servítky.

Servítky? Mnohdy texty ani nepochopíš, nemáš je za co vzít. Ale je cejtit, že prst a jedovatá slina míří na tvůj hnusnej a pokryteckej ksicht. Je to o mně, o tobě, o nás všech, co jsme se někdy ocitli na punkovym koncertě. A co s textama, který nechápeš? Znervózňujou tě. Takže si je vykládáš znova. Stačí si projet stále existující web Co-Ca (nepřechyluje se, jasný?) a pochopíš, že tahle kapela se nikdy neomlouvala a ani nemusela. Rouhat?

Tady jdou texty ruku v ruce s hudbou, která je melodická a stejně tak řádně řízná. Zvuky starýho českýho androše, poezie a polskýho punku, kterej byl už před pádem zdi mnohem dál než českej. Ctib jeho odkaz nezapomene zmínit v kdejakym sloupku kdejakýho zinu. Tohle ovlivnění je naprosto v pořádku. Všichni máme něco. A i ta poezie a literatura musí mít vliv na výraz, formu i obsah rožnovskejch kapel. Co-Ca, Telefon, Uštkni, Výbor veřejného blaha. A dál. Hudba ale nejsou všechny jejich aktivity. Vrah, Setkání svobodných duší. A dál. Všechno najdeš na Rouhat, stejně jako to najdeš na všech předchozích nahrávkách. I na nahrávkách po nich. Tenhle flek na mapě je nabitej energií, pozitivní i negativní. Radost i vztek. Všechno se dere z desek ven. Chlapi (vlastně už fotrové) oblečený ve vytahanejch svetrech, plandavejch kalhotách a starejch trikách. Všem by se nám vysmáli. A to je naprosto v pořádku.

Nebyla to vůbec recenze na desku? Docela ne. Ale je to výraz poděkování a projev úcty. Ano, zasáhlo mě to a pořád mě to zasahuje. Mojí nejoblíbenější nahrávkou sice zůstává 7″ split s Balaclavou (to splitko mi v mp3 vlastně poslal Rumas někdy v době, kdy Co-Ca končila) a taky LP Řád potvrzuje chyba! V jejim bookletu (deska vyšla na polskym labelu Nikt Nic Nie Wie) poznámka: „…zdá se, že dělat muziku, je pro nás jedno z mála opravdovejch věcí, který odhalujou, že jsme skutečně naživu. Pevný místo v tomhle hmyzím mumraji, kterej tak spolehlivě lidem bere jejich jedinečný životy.“

Držkou ryjem dál, víme, že chcem. Reinkarnace. Koně. Rouhat. Jednoduchý a geniální melodický nápady. Zkus to vymyslet. Na to nemáš. Zkusim to napsat. Na to nemám. Překrejvání frází v refrénech. Jak se dělá rouhat? Ne, tohle se musí víc coverovat. Vyšší moci napít se v noci. Kravaty se chechtaj, kravaty si tleskaj. Praha není Baghdad. Co-Ca by se mi vysmála. A to je úplně v pořádku. Poslouchej rožnovský kapely. Poslouchej Radio Vrah.

Info

Rok vydání: CD 2009 (D.I.Y) / LP 2016 (PHR)

Tracklist

  1. Chameleón
  2. Lov
  3. Henry
  4. Jen tak
  5. Kočka
  6. Let do nebes
  7. Amen
  8. Koně
  9. Rouhat
  10. Praha není Baghdád
  11. Vtip
  12. Peklo
  13. V pixle
  14. Mandolíny
  15. Hrob
Back to top button