Je celkem známou věcí, že v Praze mají soulové all nightery zavedenou slušnou tradici, a krom hlavních tanečních událostí za doprovodu vinylových skvostů můžete zajít i na živé zahraniční soulové kapely. Komu by ani tak soulové vyžití nestačilo, může se zúčastnit pravidelných pouštěček v Bubnu, jejichž součástí bývá i taneční workshop, aby člověk pochytil pár kroků a postupně se zdokonaloval. K čemu chci ale úvodními řečmi dospět? Zatímco Praha oplývá mnoha soulovými akcemi pod hlavičkou Prague Allnighters nebo Prague Soul Knights, Pilsen Owls Of Soul sdružuje soulové nadšence poměrně krátkou dobu. I tak se mi ale zdá, že soulová horečka pomalu zachvátila i Plzeň, což je jedině dobře. Byla by škoda ochuzovat se o další hudební a kulturní obzory.
Zůstávalo otázkou času, kdy v Plzni proběhne historicky první velká soulová akce svého druhu. Pro pořadatele nebylo jednoduché dojednat místo, nakonec byl pro událost tohoto typu vybrán magický prostor klubu Buena Vista, jenž je inspirován, stejně jako celá budova, pracemi architektů Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera. Přidejte k zajímavému místu název akce, It’s Soul Time!, inspirovaný písní od Shirley Ellis, a šest hodin northern soulu z vinylů od čtyř DJs, a buďte si jisti, že se vám z parketu bude jen těžko odcházet.
O hudební doprovod northern soulové tančírny se postarali DJs Maykl z Melody Boys Sound System (Dvůr Králové nad Labem), Robin a Gagi z pražských Prague Soul Knights a za plzeňské Pilsen Owls of Soul se představil Peťan. Mezi návštěvníky akce byla parta kolem Prague Soul Knights, objevili se plzeňští milovníci soulu ze subkulturní scény i mimo ni; bylo znát, že o soul je zájem mezi skalními fanoušky i nezasvěcenými zvědavci a posluchači odlišných stylů. Nutno podotknout, že akce byla pojata volněji, pokud jde o taneční stránku nebo dresscode. Smyslem tentokrát bylo spíše pokusit se přiblížit northern soul a atmosféru klasických pouštěček širší veřejnosti a přinést i do Plzně kult, jemuž se například v hlavní městě už nějakou dobu daří. Zároveň se jedná o alternativu k velmi oblíbeným elektroswingovým večerům, pořádaným v plzeňském kulturním domě Peklo.
Není pochyb, že klub Buena Vista je pěkným prostorem na pořádání koncertů různých žánrů, trochu jsem se ale bál, zda bude vyhovovat parket. Na taneční kreace v rámci northern soulu potřebujete mít jistotu, že kroky vám půjdou hladce a nepřizabijete se. V klubu je parket řešen stejně jako zbývající části podlahy, tedy dlaždicemi, skládanými do mozaiky. Nakonec ani atypický povrch nebyl na překážku, v průběhu večera se návštěvníci odhodlali, parket byl plný a došlo i na posypání podlahy pudrem. Co se týče hudebních pokladů, je těžké zde prezentovat skladby, které zazněly, nebo je nějak vypisovat, souloví nadšenci znají osvědčené floorshakery a hity, i vzácné nahrávky, a ten, kdo do soulu nepronikl, toho bohužel moc znát nebude. DJs se střídali celou noc, gramofony se roztočily před devátou hodinou večer a zastavily se až kolem třetí ranní. Podobně jako v reportu z pražského all nighteru se i teď snažím spíše vystihnout atmosféru a pokouším se zachytit zajímavé okamžiky.
Tentokrát jsem zažil chvíli „těžkého soulového odcházení“. Souloví kamarádi mi o tom pocitu už mnohokrát vyprávěli. Jste unavení z nekonečného tance, jenž vás psychicky nabíjí, ale fyzicky vyčerpává, už vážně nemůžete, jdete si sednout nebo si dát drink na posilnění, poklábosit na bar… Když vtom začne hrát právě váš milovaný song, ten, na nějž jste čekali tak dlouho! Parket vás nepustí, vracíte se na místo činu a tančíte dál, divočeji, už nevnímáte vlastní únavu, a další flák je ještě lepší, a až v tu chvíli, i kdybyste měli být u konce s dechem, teprve začíná ten skutečný zážitek! Další ze sympatických historek se týkala taneční stránky. Jelikož před akcí samotnou nebyl pořádán workshop, stal se jeden kamarád spontánním lektorem pro slečnu, jež se chtěla za každou cenu naučit pár kroků – takový zájem člověka potěší.
I mě potěšilo, že soulová pouštěčka nemusí vůbec znamenat jen staré a osvědčené northern soul hity nebo rarity – zazněl například i flák Rude Boy Soul od pražských two tone srdcařů The Chancers (klip k němu mimochodem vznikal i na jedenáctém pražském all nighteru) a obecně dnes existují živé žánrové kapely, které hrají buď přímo soul, nebo alespoň občas zabrousí do podobných vod. V závěru akce však nesměla chybět ani Marta Kubišová s Modrým vřesem.
V dnešní podivné a nevděčné postmoderní době, kdy jsou lidé líní vyrazit ven a užít si koncert, natož pak pouštěčku, byla zaplněná Buena Vista, otřásající se v rytmu northern soulu, velkým úspěchem. Nezbývá než se těšit na další kulturní událost v podobně přátelském duchu.
Za fotky díky Martinu Šístekovi.
