A přece se točí… Taková je Anglie, Zvuk hluku, Mňága – Happy End

Jak to vlastně je s těmi hudebními filmy? Točí se dnes vůbec nějaká celovečerní či seriálová tvorba, která by se zaměřovala i na něco jiného než na superhrdiny, kriminálky a ukníkané romantické komedie? Dá se volná chvíle v podzimním sychravém počasí strávit při sledování něčeho, co dokáže obohatit o nějaké zajímavé skutečnosti ze světa různých subkultur, na které má neoddiskutovatelný vliv nějaký hudební směr?

Ano, dá. Ale řeknu vám, najít je, není žádná legrace. V této „jakoby rubrice“ se budu snažit vždy přiblížit a lehce představit tři snímky/série, které se točí kolem hudby nebo životního stylu, který je s hudbou spjat. A nebojte, občas vás potrápím i nějakým tím „provařeným mainstreamem“.

Jako první jsem si vybral, dnes už klasiku a kult. This is England. Drama v kulisách Anglie 80. letech 20. století vypráví příběh o dospívání na periférii. Táta dvanáctiletého Shauna padl ve válce o Falklandy a Shaun teď naléhavě potřebuje mužský vzor i zastání. Zdá se, že je nachází v partě o něco starších místních skinheads. Situace se však komplikuje, když se do party vrátí propuštěný vězeň Combo – ten nebere skinheads jako životní styl a subkulturu, ale jako příležitost prosazovat své názory a ventilovat svou chorobnou agresivitu. Původní parta se rozpadá a Shaun prožívá deziluzi, která vede k jeho předčasnému dospívání. Holky, alkohol, záškoláctví a rebelie vůči všemu a všem.

Nejenže byl tento snímek oceněn jako nejlepší nezávislý britský celovečerní počin roku 2008, ale postavy z něj se staly tak populární, že se opětovně objevily i ve třech miniseriích, které nám zobrazují životy aktéru původního příběhu a vývoj subkultur v letech 86, 88 a 90.

Co na to G.zs?

Na první shlédnutí: huba dokořán. Takhle autenticky zobrazená Anglie z dob nadvlády „Železné Lady“ místy bodá jako Pražská vodka po soukromé oslavě na ruské ambasádě. Od začátku vás příběh psance Shauna vtáhne do hry a nepustí. Film se v půlce zlomí a z velepříjemné žánrovky v rytmu 2tone, ska a punku se stává až existenční a politické drama, kde je atmosféra tak hustá, až se vám ji nedaří spolknout.

Sound of Noise je švédsko-francouzské ulítlé komediální krimi, které vychází z geniálního námětu. Policista Amádeus, který má odpor k hudbě a je jediný z rodiny bez hudebního nadání, je snad jediným, kdo může zastavit hlukové teroristy, kteří napadají svými útoky poklidné fungování veřejných služeb a životy nebohých občanů.

Film vznikl jako celovečerní verze klipu Music For One Apartment And Six Drummers kapely Six Drummers z roku 2001. Zvuk všech „skladeb“ je originální – pořízen přímo při natáčení. Nebyl použit žádný remix, nebo studiové úpravy.

Co na to G.zs?

Námět i provedení všech hlukových útoků jsou vážně něco extra. Snímek sám o sobě místy ztrácí a tempo a detektiv vás prostě nedonutí mít ho rád, ani s ním cítit soucit. S odstupem a s notnou dávkou nadhledu je tento ojedinělý snímek nadstandardní zábava a noisový zážitek.

I v našich končinách se dá narazit na zajímavé projekty, které se třeba jen okrajově točí kolem hudby a nejsou z produkce televize Óčko a Šlágr. V roce 1996 Petr Zelenka natočil fiktivní dokument o fungování valmezské kapely Mňága a Žďorp (čti sračky a krámy), Mňága – Happy End.

Už  za půlkou devadesátek měl Zelenka svůj originální mindfuck rukopis zvládnutý natolik, že se ho nebál používat i ve svých nejznámějších filmech. Tento způsob vypravování je použit i v Roku ďábla, ve Ztraceni v Mnichově a i v jeho zapomenuté prvotině Visací zámek 1982 – 2007, která je prakticky předobraz všech zmíněných snímků.

Co na to G.zs?

Já mám pro Petra Zelenku a jeho kolektiv slabost už od Knoflíkářů. Každý jeho film hltám a oba jeho rané počiny, které divákovi předkládají fiktivní život kapel, jsou na svoji dobu a podmínky, ve kterých byly natočeny, naprostým zjevením, a já jsem rád, že tady něco podobného vůbec vzniklo.

První doporučovačka za námi. Dejte echo, jestli jste si na základě krátkých upoutávek nějaký snímek pustili a jak se vám líbil.