Burning Steps – Way Out

Most, město kde najdete panel, šeď, mlhu, herny, diskotéky a nejvíc zombie na kilometr čtvereční. Je to na druhou stranu také město, které vyprodukovalo pár solidních punkových kapel a ty mají jednu věc společnou – depresivní pohled na rodné město. V jejich textech většinou nenajdete zrovna veselá témata, od dětí narozených v šachtách a zákopech to ani nelze očekávat. Burning Steps nezůstávají výjimkou. Máte rádi Rancid, NOFX, Anti-Flag, ale zároveň i tvrďárny aka The Unseen, vše načichlé garáží s příchutí tuzemáku? To je dobře, Burning Steps taky.

Kapela vznikla v roce 2007 a až nyní po devíti letech nahrála plnohodnotnou desku Way Out, což je i zároveň pilotní píseň celého alba, pro mě textově jedna z nejsilnějších věcí na celé desce, pojednává totiž o krásném životě vyrovnaného SXE studenta tělovýchovy. Ne, že by Burning Steps za těch devět let nevydali žádné nahrávky, ale zvuk na téhle plnohodnotné desce je přeci jen o kus jinde. Když už jsem nakousnul zvuk, vše je srozumitelné a je za tím slyšet kus práce, pár vypitých lahváčů a vykouřených startek.

Kluci jsou opravdu vynikající „muzikanti“ (WTF?), není nouze o skvělé kytarové vyhrávky a úderné škopky, až závidím, že tahle banda už dávno nemá tremor. Na desku se vešlo deset balad a nenašel jsem žádný slabší kousek, a že jsem se snažil, vše do sebe dobře zapadá. Jsou tu jak melodičtější věci (Valley Boys), tak opravdu hutné palby, kde musím vypíchnout hlavně Fuck The Pigs, protože tenhle prasopalebnej song je pro mě již od prvního poslechu naprostou srdcovkou, báseň pojednávající o skvělé práci strážníků a lásce k obuškům, která má vynikající tempo a drive, tohle je prostě na circle pit. Celkově chválím, že se kluci nebojí mít songy hudebně rozmanité a srát na přísnější škatulky a zároveň to prostě jako celek sedí.

Uvnitř desky najdete texty těch romantických básní a klasickou děkovačku, fotky členů byste tam však hledali marně, když vyrůstáte u chemičky, není se zrovna čím chlubit.

Každopádně Burning Steps je kapela, které to nejvíc sluší živě v nějakém vyvoněném (čti zahuleném) klubu, proto až tohle jméno uvidíte na plakátě, neváhejte a skočte si na valčík, stojí to za to, tohle se musí v první řadě zažít.