Suffer The Pain – Midnight Sacrifice

Švédsko, Phobia Records, temný kreslený černobílý obal, jehož zadní strana by dle vizuálu mohla patřit buďto nějakému archaickému podzemnímu metalu, případně neméně předpotopnímu death rocku. Co dle těchto vizuálních indicií očekávat, je nasnadě. Crust či s temným metalem zkřížený punk. Znalci navíc patrně již vědí, protože jméno Suffer The Pain už není tak neznámé a jejich vydařené demo se dočkalo vinylové edice. Popravdě právě ono demo mě v době svého vydání celkem dostalo svou energií i atmosférou, takže co nám pánové předvedou na opravdové desce?

Bez jakýchkoliv skrupulí a samoúčelných inter rozjíždí desku skladba Slaughter. Střední tempo, syrový zvuk kytar a záhrobní chrčák zpěváka s fůrou echa. Je to metal a zároveň to není metal. Jako by raní Bathory přijali za své ještě mnohem více ze svých punk inspirací. Přesně v tomto duchu se nese celá čtrnácti skladbová smršť, kde démoni vystupují z pekel, aby se proháněli apokalypsou s vlkodlaky a dalšími výlupky z temných stránek starodávných mýtů, včetně až ze Sumeru dorazivšího pana Pazuzu. Plusem je z mého pohledu jednoduchý zvuk, oproštěný od velko-metalového marastu, držící se garážových atributů stylu a hlavně v podstatě stále čerpající z raných dnů temného metalu. Ostatně odtud jsou jména kapel, ke kterým mají Suffer the Pain svým stylem nejblíže, ke starým nahrávkám Bulldozer, Bathory či Hellhammer. Ty přefiltrovány skandinávsko-crustovým filtrem jsou základem, na němž se zde staví. Skladby jsou punkově krátké bez nekonečného opakování a oproštěné od metalistické posedlosti kytarovou onanií. Další plus. Skladby jako Midnight Sacrifice, Slaughter, Reaper, Repel The Crown nebo Inferno mají potenciál donutit vás mimoděčně při poslechu kývat hlavou rovnající se žánrovým klasikám. Na druhou stranu bych možná na album umístil o pár songů méně, ale to je v zásadě nepodstatný detail, a navíc – co je pro někoho mínus, může být pro jiné plusem. Osobně patřím k vyznavačům rčení, že méně je více.

Výborná deska na Phobia Records!