The Unholy Preachers – Fuckin‘ Amen Baby II

Kapela, která v tuzemsku povýšila denimový pivní animalismus na ctnost a styl, se v září vytasila s druhým desetipalcem ze své trilogie Fuckin‘ Amen Baby. Fascinuje je severský rock’n’roll, raný hardcore, upocené lascivní příběhy a za vinyly ze zásady nevracejí dvacku nazpátek. Řeč je samozřejmě o Pražácích The Unholy Preachers. Od okamžiku, kdy jsem tyhle nezvedence slyšel poprvé, uplynula už pěkná řádka let. Jsou jednou z mála českých kapel, které dovedu odpustit, že nezpívá česky; jsou jednou z mála českých kapel, která nezní provinčně. Pod fialovým obalem se ukrývá čtveřice songů, která zachycuje Unholy Preachers v prvotřídní formě.

Úvodní What You Gonna Do?, kterou jsme na Kids And Heroes nabídli v Premiéře, rozjíždí desku v typizovaném „unholy“ duchu. Ostré kytary, tamburína, k tomu cowbell a překvapivě dívčí backvokály. Neméně čekaným je sólo na banjo, ale v kontextu desky se jedná z mého pohledu vlastně o nejslabší článek. Je známo, že Unholy Preachers vždycky uměli pěkně šlapat na pedál a brzdit jedině setrvačností. Proto vyloženě překvapí druhý zářez na straně A. Happy Man se už od prvních taktů honosí VYNIKAJÍCÍ basovou linkou a na standard kapely pomalým tempem. Je to asi v jejich případě poprvé, kdy celá písnička stojí nikoliv na rychlosti, energii a silném refrénu, ale především nosném hudebním nápadu a decentních hammondkách v samém závěru. A i kdy jsem si na song první poslechy zvykal, teď patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy od Unholy Preachers slyšel.

B stranu otevírá písnička Are You Ready To Go?, kterou jsem měl vždycky z koncertního setlistu nejradši, ale studiového záznamu se dočkala až teď. Pokud byla největším hitem minulého počinu skvělá písnička Your Daddy’s Pornmagazines, můžete v případě Fuckin‘ Amen Baby II počítat s Are You Ready To Go? Tohle je stará dobrá tvář Unholy Preachers, která dělá z Happy Man žertovné rozpočítadlo. Kytarová sóla si v téhle skladbě podělili Mel z Bitch Queens a Vasil z Gangnails a Shelter Six a vokály si v ní kromě Davida vystřihl i Brian z Moonshine Howlers. A když Unholy Preachers ohlásili, že na desce bude jeden cover, čekal jsem samozřejmě Gay Bar od Electric Six, který sklízí nemalý úspěch na koncertech. Proto mě volba, která padla na kultovní Violent Femmes, solidně překvapila. Každopádně Unholy Preachers ctí v případě Gone Daddy Gone originál, a proto nechybí úchylný xylofon, nekoná se žádná výrazná změna v tempu, přesto post-punkovou zasněnost vystřídala typická syrovost.

Fialový desetipalec je v každém ohledu lepší než jeho žlutý předchůdce. Ve zvuku (dynamika vinylového masteru je skvělá), energii, zpěvu, nápadech i poskládání songů. Poprvé ukazuje, že Unholy Preachers dokáží koexistovat ve dvou různých polohách: v té trademarkově speed rockové, i v té pomalejší a z muzikantského hlediska propracovanější. Třetí desetipalec už pomalu klepe na pupek a kdyby k tomu Unholy Preachers slíbili i vinylovou re-edici svého debutu, vůbec bych se nezlobil.