Rättens Krater – Nordvästpassagen

Jihošvédští Rättens Krater patří již od okamžiku vydání svého prvního EP někdy před třemi lety k tomu nejzajímavějšímu a zároveň nejosobitějšímu z tamní podzemní rockové líhně. Nejnovější počin sedmipalec s názvem Nordvästpassagen to jen potvrzuje.

Rättens Krater operují s propojováním nekonfekčních post-punkových hudebních postupů s výrazným akcentem na vyznění svého rodného jazyka. To spojeno dohromady pak v provedení autorských počinů těhle Švédů lavíruje na prazvláštní hranici temnoty a pitoreskně groteskní nálady. Ostatně v recenzi na jednu z jejich starších desek jsem napsal něco v tom smyslu, že Rättens Krater zní jako rocková audio verze toho, co si mnozí spojují se švédskou kinematografií. Chlad s melancholií se mísí s groteskním komičnem a vykresluje specifické obrazy, jen je onen výraz přenesen z projevu odrazového do melodií rockových kompozic. V hudbě rezonuje garage rock stejnou měrou jako post-punk, kdy získávají na vrch elektronické zvuky a plochy klávesových melodií. Lze se odvolávat na paralely ke spoustě tamních kapel poslední, řekněme jeden a půl dekády, a nejsem si jist, zda tu mám vyjmenovávat tu plejádu jmen, jež je možné sem dosadit, ono to stejně asi není dostatečně vystihující. Svým specifickým způsobem je tu oživován duch éry počátků new wave, kdy se v kreativním záchvatu doby propojovaly základní rocknrollové struktury s ujetou melodikou a nekonvenční postupy. Kdy nakrátko tvůrčí invence převálcovala konfekci a třeba Devo (což není myšleno jako příměra hudební, spíše jako pokus o zachycení v drážkách vylisovaného kreativního volnomyšlenkářství) se svou pošahanou variací rocku okouzlovali svět.

Ano, Rättens Krater jsou patrně příliš svojským hudebním výplodem na to, aby se staly super populárními, ale kultovním jménem se ovšem mohou stát víc než snadno.