Bad Nerve – Bad Nerve

Ny Vag Records servíruje další kousek z mozaiky punku ze své rodné hroudy a pravdou je, že Umea Hardcore se jako termín stal v posledních dvaceti letech pojmem. Tím kouskem je EP tria Bad Nerve, v němž za bubny sedí Jonas Lyxzen, jehož tvář si můžete pamatovat z kapel jako Abhinanda, Separation, DS-13, Insurgent Kid či čínsko-mezinárodní záležitosti Fanzui Xiangfa.

Bad Nerve, to je dospělá verze raného amerického hardcore punku. Z teenagerských kapel počátku osmdesátých let si berou jednoduchou bezprostřednost, chytlavost, tah na bránu i stavbu rifů za pomoci téměř nulového zkreslení kytary. Jen na místo rozhašenosti a šarmantní rozháranosti jsou písně zahrané s bezchybnou přesností a zvukem jak z partesu. Vlastně když to píšu, tak nevím, zda je to plus anebo mínus. Přeci jen jsem z těch lidí, kteří před dokonalostí a přesností preferují neučesanou pubescentní autentickou nedokonalost, jenže písničky Bad Narve jsou zkrátka a dobře bezchybně napsané a chytlavé jako máloco v daném žánru. Což znamená, že si refrény notuji s deskou, ať chci nebo ne, a to je v mém světě téměř vždy znamením nadprůměrné desky, jakou tohle EP bez debat je a ani jedna z pěti písní mě v tomto ohledu neuvrhne do pochybností. Bad Nerve jsou ve své podstatě a hudebních atributech jakousi dospělou ozvěnou toho, co se line z kompilací jako Flex Your Head nebo This Is Boston, Not LA, stejně jako severskou variací na kalifornské proto-hardcore rocknrollové divočiny typu Germs nebo Middle Class. Vlastně první, co mě napadlo po dosednutí jehly do drážek, bylo: Tak takhle nějak by asi zněli Teen Idles, kdyby jim bylo jednou tolik a nenatáčeli v dětském pokoji.

Jak je již tradicí, tituly z Ny Vag jsou pro mě srdeční záležitostí a v případě Bad Nerve tomu není jinak. Totéž pak vlastně platí i o prakticky veškerých Jonasových hudebních aktivitách.