LPRecenze

Bombshell Rocks – Generation Tranquilized

Že Bombshell Rocks vydávají novou desku v původním line-upu mě téměř rozplakalo.  Jedná se o kapelu, ke které mě váže extrémně silná emocionální vazba. Znám lidi, jejichž střední škola znamenala Sex Pistols, The Clash a Misfits. Znám lidi, jejichž střední škola byla Blink 182, Sum 41 a Zpraku! Moji střední školu tvořili Rancid, Frontkick a právě Bombshell Rocks. Sjíždění videoklipu On My Way do zemdlení. Pokoutné shánění EP Love For The Microphone. Zoufalé obíhání obchodů ve snaze ukořistit károvanou vestu. Jeden z prvních vinylů, který jsem si koupil v Rocksters.

Začátkem loňského roku vyšla Bombshell Rocks první nahrávka po osmi letech. Jednalo se o sedmipalec Scars And Tattoos, který vydal label Pirates Press Records a obsahoval dvojici nových songů. Odkaz na street-punkovou tradici posledních dvaceti let z města Västerås sršící energií. Jenže to nebylo všechno. Konec roku 2014 byl ve znamení Generation Tranquilized, páté řadové desky tohoto švédského pokladu, opět z dílny Pirates Press a Burning Heart Records. Krásný, hořčičně žlutý vinyl, nelakovaný papír, vnitřní sleeve se všemi texty. Jak já se bál, aby se mi s novými songy nezničily všechny pocity, ke kterým mi v dospívání Bombshell Rocks tvořili soundtrack. Ale je to tu, dvanáctka zářezů na voňavých dvanácti palcích.

Vazba Marshallů a svižný song One Shot. Podle prvního tracku se nedá soudit, ale sound je vymazlený a forma strhující. V následující Poison Radio už dojde i na skvěle vystavěné vokály, na kterých si kapela vždy dala záležet. Ten pravý feeling, který zdobí Bombshell Rocks po celou kariéru, se ale dostaví až v pecce Without Destination. Pomalejší skladba plná hammondek, tlumených kytar, dvou povedených bridžů s neskutečným refrénem. „We’re set ashore, without destination, destination“. Zkuste to dostat z hlavy. Nejde, hm? Jsem přesně tam, kde mě Mårten Cedergran před lety nechal. A vrací mi mou mnohaletou věrnost víc, než si zasloužím. Opře se do toho s celou kapelou v Shine Some Light a já z toho cítím i mé oblíbené Stilett, se kterými pojí Bombshell Rocks postava kytaristy Crippeho. Jenže stranu A uzavře neskutečně emotivní skladba This Time Around. Zase hammondky, protože tahle kapela prostě ví jak na mě. Refrén se chvilkami mění v slzavé údolí a chvilkami v motivační literaturu a možná zalitujete, že jste si nejlepší místo na kérku vyplácali citátem z jiné písničky.

[youtube id=“9plArc_acsQ“ width=“620″ height=“360″]

Druhou stranu otevře honky-tonková Glow Is Fading a Bombshell Rocks si ze srdcí vylijí všechnu lásku ke starým deskám a mrtvým kapelám. Zpomalení přinese písnička Sick Town, a takhle nějak by asi zněli Rancid, kdyby v sobě neměli zbytky amerického snu. Ne nadarmo bylo Street Art Gallery jednou z prvních desek, kterou vydal Epitaph kapele ze starého kontinentu. Jenže evropský sen umřel už sedm dekád dozadu, a tak jsou texty i hudba Bombshell Rocks protkány jemnou melancholií, která není pozérská a ani naučená. Možná že i to je důvod, proč je deska Generation Tranquilized asi tak tisíckrát uvěřitelnější než Honor Is All We Know. Právě stejnojmenná písnička Generation Tranquilized vyčuhuje z celé desky svou temnotou a téměř nepostřehnutelně se zvrtne v nově nahranou Scars And Tattoos. Verze z nové desky je čitelnější, propracovanější a o pár vteřin delší. Ano, stejně jako zpívají Bombshell Rocks, tohle je cesta, kterou jsem si vybral. Přes pomalejší Southbound a energickou New Journey se dostáváme k poslední skladbě One Vision, která celou desku dokonale uzavře jako esenciální shrnutí celé uběhlé půlhodiny. Místy až klešácké postupy korunují nejnovější řadovku švédských Bombshell Rocks na jednu z nejlepších desek mé vinylové sbírky.

Je mi jasné, že většina lidí ví, co od Bombshell Rocks čekat. A pokud si pořídíte Generation Tranquilized, dostanete to měrou vrchovatou. Chytlavé refrény, nenapodobitelné backvokály, unikátní atmosféru. Máte možnost držet v ruce jednu z nejlepších desek loňského roku a klidně mi o tom skvělém pocitu napište na dannyboy@kidsandheroes.com.

Info

Tracklist:

01. One Shot
02. Poison Radio
03. Without Destination
04. Shine Some Light
05. This Time Around
06. Glow Is Fading
07. Sick Town
08. Generation Tranquilized
09. Scars & Tattoos
10. Southbound
11. New Journey
12. One Vision

Danny

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímá, co si vzít na sebe na pódium. Chodí pít na koncerty a číst do hospody. Stejně obratný za klávesnicí, jako za barem. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák v Brně, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Související

Back to top button