The Interrupters – The Interrupters

„What’s your plan for tomorrow
Are you a leader or will you follow
Are you a fighter or will you cower
It’s our time to take back the power“

Tak takhle otevřít desku, to je slušná nálož. The Interrupters se na svém dlouhohrajícím a eponymním debutu vytasili s jedenáctkou skvělých songů, z nichž žádný není jen do počtu. Take Back The Power, ze které pochází úvodní citace, hned ze začátku dokonale udá tempo celé nahrávky. Rancidovský ska-punk bez dechové sekce ještě není mrtvý.

The Interrupters za sebou mají za dva roky své existence pár sedmipalců u Pirates Press a předskakování Rancid na jejich loňské tour. Trojice bratrů Bivonových, která se mihla i v Sugar Ray, doprovází Tima Armstronga na jeho projektu Tim Timebomb And Friends a v The Interrupters si jako vokalistku přibrali Aimee Allen. Ta vydala své první sólové album už v roce 2002 a její hlas najdete třeba na skvělé desce Rebirth od Jimmy Cliffa. Prvotní LP od The Interrupters vyšlo u zdánlivě odpískaných Hellcat Records po více jak dvouleté vydavatelské odmlce. Důvodem je samozřejmě produkční dohled Tima Armstronga nad celým nahráváním, a vsadím se, že je to z velké části jeho zásluha, jak celá deska zní. Například frázování se na Aimee od Armstronga jednoznačně nalepilo, v podání ženského vokálu ale působí neoposlouchaně.

Jak už bylo napsáno, otvírák desky, Take Back The Power, dokáže roztancovat na dalších osmadvacet minut. Rychlý mix ska, punku a rocksteady se silnými protispolečenskými texty nás protáhne skrze dvě další skladby k songu Liberty, který třeba mě osobně silně zavání Jimem Carrollem, konkrétně jeho People Who Died. Legendárním a srdcovým The Specials se zase The Interrupters přiblíží nejvíc v skvělém songu Judge Not s vypointovaným refrénem. Kapela údajně většinu písniček ve studiu nahrála na první dobrou, a tomu odpovídají neučesané vokály i sólo na pozoun. Armstrong si zahostuje v písničce Family, která byla právě stěžejním a průlomovým 7-inchem kapely.

Nejlepší skladbou celé desky je ale jednoznačně Easy On You. Tak pozitivní song s jasným poselstvím se hned tak nepovede. Když už si říkáte, jak je ten refrén skvělý, zjistíte, že je to jen bridge, nad který je postavena ještě mnohonásobně lepší linka. A možná právě tady je třeba zdůraznit, že zpěv Aimee Allen je hodně příjemný, plný energie, na ženu hrubý, ale právě proto zapamatovatelný. A když pak pokračuje v „I know that you won’t find a friend like me“, přistihnete se, že máte místo úst jeden veliký rohlík a každá druhá výrazná doba vás nutí si poskočit. Rozloučení v podobě písničky Haven’t Seen The Last Of Me je pak roztančenou a povedenou tečkou za roztančenou a povedenou deskou.

Ačkoliv si myslím, že The Interrupters bude spousta lidí koukat spatra jako na protekční dítě osmého nejbohatšího punkera, nelze ignorovat skutečnost, že na debutové album se jim podařilo nastřádat obstojnou dávku hitů. Možná se z nich vyklube jedno z největších jmen světového ska-punku, možná se jim podaří úspěšně resuscitovat Hellcat Records. Nadějná prvotina The Interrupters by neměla upadnout v zapomnění.