Komentář: Requiem za klub Planet Underground v Ústí nad Labem
Pro Ústí je to špatnej rok. V březnu skončilo alternativní divadlo Činoherní studio s tradicí 42 let, v červnu skončily Ústecké přehledy s tradicí 16 let a na začátku prázdnin jsme přišli o další kulturní instituci, klub Planet Underground.
Jsou to sice zdánlivě nespojitelné věci, ale zdání klame. Činoherák ukončili politici podrazem, narychlo vypsaným výběrovým řízením na dotaci, jejíž podmínky divadlo nemohlo splnit. Politici se tak pokusili zavřít hubu hercům, kteří si z nich dělali oprávněně legraci. Ústecké přehledy, založené v roce 1998 Fredem Pištěkem, někdejším bubeníkem kapely Šanov 1, zničila v podstatě doba a taky zřejmě neschopnost redaktora E.D. přiznat si svou vlastní omylnost (i když u Ústeckých přehledů je šance na znovuzrození). A Planet Underground zničila zřejmě zášť, závist a arogance člověka, jednoho z nás, který se navíc v hudebním prostředí pohybuje již řadu let a mnozí z vás ho znají osobně.
Planet Underground byl klub, který se nacházel v prostoru nazvaném Exil (pozor, ten dále funguje) v ústecké čtvrti Předlice. V ghettu, kterým se většina „normálních“ obyvatel zdráhá byť jen projet autem. Po několika měsících oprav se partě nadšenců podařilo z dříve neutěšeného místa vybudovat alternativní prostor, který nabízel několik barů, u-rampu, opravnu aut, tattoo salon a další věci potřebné k životu svobodomyslných lidí. Martina, někdejší provozní baru v klubu Circus, ve kterém jsem pracoval v letech 2006 – 2008 jako produkční, si k sobě přibrala Aleše z Teplic a vybudovali prostor, který v Ústí neměl za posledních 19 let obdoby. Nebyl to žádný luxus, nebyl to nejlepší prostor pro pořádání koncertů. Zkrátka nebylo to bez chyb. Ovšem klub nedělají snobácké stoly a židle, ani ten nejlepší zvuk a světla. Dělají ho lidé. A proto se během uplynulého roku a půl stal Planet Underground místem, kde se uskutečňovaly pro místní punkovou scénu nejvýznamnější koncerty nezávislých českých i zahraničních kapel, mlátili zde náctiletí nadšenci do bubnů a řezali do kytar (to snad budou i nadále!), Martina s Alešem za barem dokázali ve dvou obsloužit třeba 200 lidí, mohli jste si dát něco k jídlu, venku jste mohli grilovat nebo si zkrátka jen přijít pokecat.
Zdálo se, že všechno je, jak má být, a pokud se klub podaří udržet v této fázi, bude možné postupně prostor zoficializovat po všech stránkách. Do té doby to samozřejmě možné nebylo, jelikož investic byla celá řada. Záchody, pódium, podlahy, bar. Na to nebyly peníze, ale díky komunitě, která se kolem klubu vytvořila, naděje byla. I díky lidem, kteří pravidelně pomáhali, díky zvukařům ochotným koncerty ozvučit zadarmo nebo jen za pivko, díky pomoci programátorů s webovými stránkami, díky kapelám, které byly ochotné zahrát zadarmo nebo jen za lístek na baru. Když to tak zpětně zhodnotím, byl to zřejmě velký zázrak a velký luxus. A když se někomu daří, někoho jiného to začne srát anebo začne závidět.
V klubu podobného ražení je třeba počítat každou korunu. Je nutné dobře promýšlet, jak se s penězi naloží. Je také nutné předcházet si zahraniční kapely, které jsou na turné. A byť jsou třeba velmi známé a normálně hrají za 500 – 1000 euro, občas jsou ochotné zahrát za pakatel jen proto, že dostanou najíst a napít na přejezdu mezi Vídní a Hamburkem. Navíc třeba v neděli.
Zřejmě z podobných důvodů, někdy v březnu 2014, se Martina s Alešem rozhodli zrušit s více týdenním předstihem koncert regionálních kapel, které v tu dobu zastupoval Jan „Pási“ Pastor. Naskytla se jim možnost pomoci zahraničním kapelám na turné a neměli finance ani energii na to, dělat dva koncerty ve dvou dnech. Nebylo by to ani ekonomické, ani praktické, co se týká návštěvnosti. Můžu jen odhadovat, jakou formou proběhlo jednání obou stran, tedy klubu a manažera. Martinu znám více jak osm let a vím, jak s lidmi jednala (o jejím chování může vypovídat třeba to, že se kapely pravidelně do klubu vracely). Jan Pastor mi sám v telefonátu přiznal, že se choval arogantně a použil řadu sprostých slov a že ho situace velmi rozhořčila. Dokonce natolik, že vzal spravedlnost do svých rukou.
I přesto, že se s Janem Pastorem znám řadu let, nezavolal, aby se informoval o tom, jak se věci v klubu Planet Underground mají a ani se nepokusil zrušení koncertu zvrátit pomocí svých známých. Nepokusil se řešit věc s chladnou hlavou, ale v afektu a impulsivně. Rozhodl se napsat dopis, který si zde dovolím odcitovat. Poslal ho na inspektorát Ústeckého a Libereckého kraje, jinými slovy se jeho dopis dostal na stavební úřad a na hygienu:
„Dobrý den, včera jsem navštívil prostor klubu, pravděpodobně ilegálního charakteru, kde nalévali nápoje z neoznačených plastových lahví, odmítali mi vydat účtenku na zakoupené zboží a hygienické podmínky byly naprosto katastrofální a to nemluvím o sociálním zařízení! Alkohol jsem v tomto klubu nepil, protože plastové láhve, z kterých nápoje nalévali, ve mně vzbuzovaly vzpomínky na kauzu s metylalkoholem.“
Pod dopis se samozřejmě nepodepsal svým pravým jménem. Podepsal se jako Jakub Patočka a dopis tedy zaslal de facto jako anonymní (u udání musí být uvedeno alespoň nějaké jméno). Události na sebe nenechaly dlouho čekat. Na udání musí úřady reagovat, i kdyby se dělo cokoliv. Proběhlé kontroly vystavily klubu nejprve pokuty a úřady následně vyzvaly k rozsáhlým úpravám podle nesmyslných evropských pravidel a paragrafů. I přesto, že se klub všemožně snažil situaci od dubna do konce června řešit, finanční zátěž spojená s úpravami byla příliš velká. Proběhly sice benefiční akce (jedna byla organizována i německými kapelami v Berlíně), lidé se snažili pomoct s nákupem materiálu, ale ani to nestačilo na to, aby Martina s Alešem klub v jeho současné podobě a jejich živobytí zachránili. V průběhu července 2014 se tak rozhodli zavřít, klub vystěhovat a nadobro se přesunout do jiného města.
Když jsem se informaci o konci klubu dozvěděl, bylo mi smutno. Vyhrkly mi do očí slzy, protože jsem věděl, jakou práci si tolik lidí s prostorem dalo a jak skvělé koncerty jsem tam zažil. Kolik svého volného času tam všichni nechali. A pár slov jednoho nepřejícího člověka dokáže způsobit takovou spoušť. Ve chvíli, kdy jsem zjistil jméno člověka, který poslal udání, polil mě doslova studenej pot. „Vždyť je to jeden z nás,“ napadlo mě. Cítil jsem povinnost konat okamžitě. Informaci jsem zveřejnil na našem facebook profilu. Neudělal jsem to proto, že bych chtěl způsobit další zlo osobě jménem Jan Pastor. Zlého už bylo způsobeno až dost. Udělal jsem to proto, abych případně ochránil další podobné aktivity pro scénu, které by tento bastard mohl zničit. Netrvalo dlouho a Jan mi psal SMS o tom, že jsem se zveřejněním jeho jména dopustil stejného nebo podobného činu. Nechám to na vašem zvážení, jestli tomu tak bylo nebo ne.
Zavolali jsme si. Mluvili jsme spolu 42 minut. Jan už věděl, že udělal velkou chybu a možná v sobě i sám hledal řešení, jak to všechno vzít alespoň částečně zpátky. Nicméně jsem zaznamenal jeho snahu vyvolat ve mně pochopení pro oprávněnost napsání udání. Nevyvolal ji. Říkal mi, že ho k tomu vedlo odmítnutí koncertu, arogantní jednání klubu, ale také přiznal, že byl v situaci, kdy si už nechtěl nechat srát na hlavu (zřejmě měl i jiné neblahé zkušenosti, bohužel to byl ale jen a jen jeho problém). Činil v afektu a netušil, jaké toto jeho jednání bude mít následky. Doufal jsem, že si uvědomí, že estébácké udavačství patří do jiného století. Asi to nepochopil. Prý by to udělal znovu i v jiných případech, pokud by se setkal se sviní.
Vyjádření Pásiho z jeho facebook profilu:
A ještě jedno, které poskytl Kids and Heroes:
„Všem těm, který mě chtěj fyzicky zlikvidovat, vzkazuju, že důsledek toho sporu mě samozřejmě hrozně mrzí, protože nebyl nikdy zamýšlen jako likvidační krok, ale reakce, byť tím nejhloupějším způsobem! Znovu se omlouvám všem lidem, kterých se to dotklo a nebyli do toho sporu nijak zapojeni, rozhodně jsem nechtěl nikomu ubliížit. Byla to souhra špatné komunikace a blbých okolností.“
Klub nám ale nikdo nevrátí, ústecká nezávislá a alternativní scéna utrpěla činem Jana Pastora velkou jizvu, která se bude hojit hodně dlouho (a jestli se vůbec zahojí). Dovolím si tvrdit, že v rámci ústecké scény tento čin odčinit nelze a rád bych na tomto místě poděkoval všem, zejména Martině a Alešovi, ale také zakladateli Exilu Radkovi Vincentovi, kteří se na fungování tohoto alternativního prostoru, podíleli a ještě budou podílet. Na závěr bych přidal vyjádření kapel, kvůli jejichž zrušenému koncertu udání přišlo, a alespoň stručný výpis kapel, které zde v letech 2012 – 2014 vystupovaly. Těm patří totiž také velké thanks!
Doufejme, že přijde něco nového.
Kapely 2012 – 2014:
DETECTORS, MISCONDUCT, THE SENSITIVES, NOT SCIENTIST, ÜBER YOU, THE STRAPONES, STRAIGHTLINE, DEAD NECK, TEAR THEM DOWN, THE HOMEBREAKERS, REBELS BAY, WIETCONG PORNSÜRFERS, REVEREND BACKFLESH, DIRTY EAST GODVERDOMME, DOGS FLESH, DONALD THOMPSON, STEP ON MEMORIES, 13 KRAUSS, NO BONES, BURNING HELL, SUBWASTE, SATURDAY´S HEROES, LAMANTIDE, ANTARES, PRAGUE CONSPIRACY, HOUBA, BRAJGL, DILEMA IN CINEMA, N.V.Ú., ZNOUZECTNOST, THE FIALKY, THE UNHOLY PREACHERS, TRYSKÁČI, ANIME TORMENT, KEEP ON ROTTING, DESTROYSELF, S.A.S, INSEMINAČNÍ STANICE, RÁĎA SMRÁĎA AND THE GANG, PRINCOVIA, DO ŘADY!, MY DEAD CAT, WILD TIDES, VYLITÁ ŠŤÁVA a další a další.
Vyjádření kapely Noire Volters, jejímž manažerem BYL Jan Pastor:
„Ahoj, Noire Volters jako kapela věděla o tom udání až několik dní poté, co se věci hýbaly a řešily, jedinou věc, kterou kapela věděla, byla ta, že měl Pasi spor s Exilem a dost nehezky se s nimi pohádal. Nevěděli jsme čemu a jak máme zabránit, protože s takovými úkazy nemáme prakticky žádnou zkušenost, když budu mluvit za sebe, tak jsme parta 18letejch kluků, co do takových věcí nevidí a nevyznají se ani v hygieně ani v kolaudaci ani v ničem jiném, co se týkalo této záležitosti. S Pasim jsme spolupracovali na rovině koncertů, shánění peněz na nahrávání apod. Nyní s ním nespolupracujeme, jelikož nebyl schopen vyjít se mnou, jelikož jsem mu zřejmě nepadl do noty a on mně taky ne. Také s námi nespolupracuje, jelikož zřejmě již nechtěl podporovat kapelu, která přišla o jednoho člena a svým způsobem se zastavila na určitou dobu. Pokud toho chceš vědět více, tak klidně ještě napiš, rád bych tě ale poprosil, abys nás prosím s touto problémovou situací dále někde na internetu nespojoval, jelikož nechceme být “bičováni“ bezdůvodně, v Čechách si spousta lidí nepřečte věci pozorně a už mi dnes psali tři lidi, kteří si mysleli, že jsme to udání poslali my.“