Cheers! to pospolu táhnou už třetím rokem, a tak jsme uznali za vhodný je trošku vyzpovídat. Svoje první LP Wrong & Right vydali teprve minulý rok, ale diáře mají narvaný koncerty a není se čemu divit. A proč že se vlastně tahle plzeňská kapela, posedlá irskými akordy, jmenuje zrovna Cheers!?
Co se týče názvu, že nějakej musíme mít, jsme věděli hned, ale ze začátku tak nějak nebyl na hádky u piva čas. Sice jsme po zkoušce skoro pravidelně navštěvovali tamní knajpu, řešila se muzika, kde sehnat další členy, vztahy, nevztahy, pivo, nepivo a jiný moc zajímavý věci. Skoro až po půl roce, kdy už se kapela tvářila jako kompletní a my dostali první kšeft, začalo se jméno zdát jako nutnost. Tak jako tak, název samozřejmě vzniknul v hospodě, kdy jsme s naším houslistou Filipsem zašli po zkoušce na jedno a před sražením sklenic pronesli tohle kouzelné slůvko. V tu chvíli jsme oba věděli, že to, co jsme řekli, nebyl ani tak přípitek, jako zhodnocení mizérie se špetkou naděje. Ono totiž „cheers“ neni jenom „nazdraví“, ale i pozdrav, poděkování, radost, nadšení, štěstí a kdo ví, co to ještě znamená. Kupodivu název pro kapelu dosud nepoužitý. K tomu je to jednoduchý, zvučný a lehce zapamatovatelný. Navíc to pro slabší publikum funguje naprosto instantně. Až jednou bude v Čechách prohibice, zakážou i nás. Když jsme s názvem přišli ke zbytku kapely, pocity byly smíšený, ale opozice byla demokraticky ubita a nakonec i ti uznali, že název je to vlastně skvělej. Navíc kapela našeho žánru se nejen díky Shane McGowanovi nálepky „alko“ asi nikdy nezbaví a ono vlastně jak se i říká: Kdo chce s vlky žíti…
