Článek

Scéna díl 9 "o tom jak Brno je zlatá loď"

Scéna díl 9

Kapela Zeměžluč nemá nic společného se stejnojmennou léčivou bylinou. Žluč je v jejím případě nositelem řádně naštvaného a agresivního punku s texty reagujícími na politiku, problém válek, ničení přírody, či na lidské pokrytectví a hloupost. I přes tato svá klasická, pro někoho snad trochu otřepaná témata, jejich poselství nikdy nepůsobí lacině a i hudebně kapelu uznávají punkeři daleko za hranicemi naší země. Kořeny této jedné z našich nejstarších punkových kapel nalezneme již v roce 1986, kdy byla v Brně založena basákem a frontmanem Pavlem „Šotym" Zachovalem, který v ní jako jediný působí dodnes a který nám také odpovídal na naše otázky.

Ahoj, právě jste se vrátili z turné po staré dobré Anglii, jak to celé proběhlo?

Až na vlastní začátek a pak samotný konec úplně v pohodě. Při cestě na ostrovy jsme měli problémy se vstupem do země kvůli dokladům mých dvou psů a na zpáteční cestě jsme nestihli přejed z U.K. do Ústí nad Labem, kde jsme měli mít koncertík...

V Anglii jste nebyli poprvé. Jak srovnáváš dřívější zkušenosti a letošní tour?

V podstatě ty stejné odlišnosti, které jsem registroval již dříve platí stále... Např. hraje se většinou v hospodách a to hospodách často velmi malých a tomu odpovídá i návštěvnost. To, že se musí ve 22.00 končit kvůli nočnímu klidu již skoro nikde neplatí a nebo jsme hráli na místech, které to mají již nějak ošetřeno. Místa, kde se hraje jsou často v různých dělnických čtvrtích na periferii a nebo právě naopak doslova v úplném centru daného města. Vstupné se pohybuje mezi 3 až 5 librami, což je opravdu v poměru k jiným cenám velmi lidové a jak pořadatelé, tak stejně i kapely, v podstatě neočekávají nějaký zisk, což je mi velmi sympatické... Nic proti nikomu, ale u nás se člověk mnohdy setkává s pravým opakem! Vzhledem k tomu, že na několika místech jsem se sešel s lidmi, co znám již z dřívějška, tak jsem měl pocit, jako bychom tam hráli nedávno a ne před několika lety.

V čem se liší publikum v "anglické punkové kolébce" a u nás?

V první řadě je někde úplně jinde věkem, většinu v publiku tvoří lidé minimálně nad třicet a více a mladší část publika rozhodně nikde nepřevažuje... Kromě punks se na koncertech vždy zjeví pár lidí jako by úplně odjinud... Dáma v kostýmku, šedovlasý gentleman apod. Skoro vždy též přijde pár kolemjdoucích, kteří náhodou zahlédnou plakát a jdou mnohdy ze zvědavosti vyzkoumat, cože to vůbec bude.

Co to všechno obnáší, domluvit několik po sobě jdoucích koncertů v cizí zemi? Máte nějakého zahraničního promotéra nebo si vše domlouváte vyloženě sami?

Tentokrát domlouval většinu koncertů Rich z A. B. a pár náš kamarád Paul, takže jsme se na tom aktivně nepodíleli, ale z různých našich dřívějších výjezdů mohu potvrdit, že za tím zorganizovat pár po sobě nějak logicky navazujících koncertů je spousta práce, telefonátů, emailů, dříve i klasických dopisů a vůbec času, nervů a trpělivosti...

Tvoje kapela letos, oproti předchozím letům, šlape do pedálů. Čím to, že jste v sobě po tolika letech existence objevili tu energii jít do toho zase na maximum?

To nevím jestli nějak šlapeme, každopádně to není nijak plánované nebo chystané. Zkrátka to tak nějak vyplynulo, asi se spousta různých okolností sešla ve správný okamžik a najednou je zde energie, která musí ven.

Váš vydavatel Pavel Papagáj se netají tím, že jste pro něj srdcová záležitost. Jak dlouho už trvá vaše spolupráce a jak jste na sebe vlastně narazili?

Počátek naší spolupráce si pamatuji zcela přesně... V roce 1997 když jsme vydali Lp Extrému do extrému..., které jsme si vydali sami vlastním nákladem jsem si uvědomil, že to je přesně to, co mne vůbec nebaví a co do budoucna dělat rozhodně nechci. Aby bylo jasno, mluvím o tom, že něco vydat obnáší spoustu různé práce, která s vlastní muzikou vůbec nesouvisí a člověk nakonec nedělá skoro nic jiného než úředníka, obchodníka, pošťáka atd. No a tehdy se zjevil Pavel, v pravou chvíli na pravém místě a slovo dalo slovo, že by do toho šel...

Zeměžluč vydávala vždy, spíše než klasická dlouhohrající alba, různá Ep nebo splitka. Nechce se vám střádat materiál? Radši namastit čtyři až pět věcí a hurá s tím do světa?

Asi ano, mám rád když se udělá pár věcí a za hned za tepla se uhnětou... Nyní musím ovšem přiznat, že v tuto chvíli máme rozděláno a již i hotovo dost věcí na celé album a je jen otázkou času a nálady, kdy se na to vrhneme.

Nepochybně jste fandové vinylů, řada vašich počinů vyšla krom CD nebo kazet i na nich. Berete je spíš jakou takovou lahůdku nebo se jejich prodeje a zájem fanoušků o ně rovná klasickým CD?

Ještě tak před dvěma lety bych ti asi přitakal, že jde hodně o tu lahůdku, ale v poslední době, kdy prodej CD stagnuje, tak naopak vinyly jdou stále víc na odbyt - je to renesance vinylu.

A co třeba tvoje vlastní sbírka vinylů? Pochlub se nějakým kouskem, kterého si nejvíc ceníš.

Na rozdíl od mnoha kamarádů, kteří mají opravdové sbírky, svých pár kousků tak zdaleka nazvat nemohu. Před nedávnem jsem si právě na vinylu pořídil jeden z prvních koncertů CLASH, kde mezi písničkami vyleze na podium z publika Sid Vicious a něco tam vykřikuje. Kvalitou je ta nahrávka něco úplně strašného, ale jako dokument dané doby je to fantastické!

Jak již jsme před týdnem slibovali oba dnešní rozhovory jsou věnovány brněnským kapelám. Jako druhé v pořadí tu máme leadery tuzemského chaos punku bandu Mad pigs. Kapela za svojí existenci sjezdila koncerty jak po Evropě, tak třeba i v Japonsku. Vydala jeden split, CD-čko a velké plány má i do budoucna. O tom všem jsme si povídali s Kejklou, který v kapele z postu bubeníka přešel do první linie štěkat do mikrofonu.

Ahoj Kejklo zdravím do Brna, čím si vysvětluješ, že teď i v minulosti v Brně frčely spíše tvrdší odrůdy punku. Myslím, že tzv. chaos punk, který hrajete právě vy, je u vás dost populární, ne? Nebo se mýlím a je to úplně jinak?

Právě jak jsi sám řekl. Myslím si, že Brno takový vždycky bylo i v minulosti. Koncem osmdesátých let tady začaly kapely jako Zeměžluč nebo SRK. Pak později třeba Mrtvá Budoucnost atd. Prostě Brno vždycky bylo o trošku tvrdších kapelách a nejinak je tomu i dnes, kdy je v Brně jedna s nejsilnějších crustových scén a výsledkem toho je i loňská kompilačka „Spalte Brno na prach“. My jsme trošku výjimka, protože crust nehrajeme, ale na koncertech s místníma kapelama se občas objevíme.

Ještě co se týče Brna doporuč, kam se teď u vás nejvíc chodí na koncerty, nebo nějakou hospodu, kde se schází punx?

Máme v Brně pár klubů, kde hraje většina kapel, co je na tour a zabloudí až sem. Je to Yacht club, kde se koná nejvíc akcí, to je dobrý místo na okraji města, kde tě nikdo neruší a ty taky nikoho nerušíš, takže tam je to supr, pak v centru máme trošku víc komerční místa, ale taky jsou tam čas od času akce, ale spíš pro větší kapely a to jsou Favál club a Melodka, kde s mojí partou FNK (pozn. Friday Night Kids) poprvé chystáme akce teď na listopad, sedmnáctýho budou Guitar Gangsters a Degradace a dvacátýho čtvrtýho U.S. BOMBS s Reno Divorce... A místa, kde se schází punx.. Pod již zmiňovanou Melodkou je non-stop bar Tembo a tam na 100% vždycky někoho najdeš (smích).

Vyjmenoval jsi teď dvě akce na listopad, bude se dít ještě něco dalšího do konce roku?

Tak teď začíná koncertní sezóna, takže akcí bude jak hub po dešti. Jen namátkou The Razquillz z Německa, Hellshock, pak bude koncertní Silvestr s Gewapend Beton, X-Dictator (pozn. švýcarský hardcore se členy BAD NASTY!), Mad pigs a po novém roce Dromdead z Venezuely, Casualties, SS-Kaliert… Nenudíme se tady, takže dovalte (smích). Pro více informaci se kouknětě na www.myspace.com/fridaynightkids.

Vím, že jste hráli v Německu nebo v Anglii, ale jak se vám vůbec podařilo navázat vztahy v Japonsku, kde jste jeli tour a s místní kapelou vydali split? Jsou TOM AND BOOTBOYS Japonci ne?

Jasný. TOM AND BOOTBOYS jsou Japonci a právě naše první splitko, teda spíš demo (smích), vyšlo v Japonsku u Pogo77 records, což je label zpěváka TABB a od té doby nějak ty kontakty přibývají, až jsme tam v květnu skončili právě na tom společném tour s J.U.U.M..

Japonský tour.. To musí být něco úplně jiného než co se dá zažít na evropských podiích...

To si piš že jo, byl to náš velkej sen a v podstatě vrchol našeho hraní, protože jsme nikdy nevěřili, že se tam dostaneme. Byla to obrovská zkušenost, protože hraní v Japonsku je totálně odlišný od Evropy a všechno má svoje pravidla a specifika, který jsme těžko chápali a zvykali si na ně. Projeli jsme skoro celý Japonsko a někdy jsou vzdálenosti dost extrémní. Celý to tour se jelo v mini dodávce, takže třeba z Hiroshimi do Tokya to zabralo 13 hodin. Musel jsem ležet na vlastním kufru v zavazadlovým prostoru, protože jsme byly dvě kapely v jedné malé dodávce pro max. 5, ale lidí jelo 11. Největší zážitek, co s koncertu mám, byl závěrečnej koncert v Nagoya city. Byl to ilegální koncert v centru města uprostřed křižovatky čtyř proudové silnice!!!! Došlo se podívat víc normálních lidí, než punx a byl to fakt punk rock, samozřejmě i za asistence místní policie (smích). Jinak koncerty začínají přesně, nic se nesmí posrat a taky neposere, prostě všechno je tam maximálně profi. Za dva roky tam jedeme znova, ale snad už ve větším autě (smích).

A co třeba Japonky, chodí tam taky na koncerty, jaký jsou?

No Japonky (smích) jsou krásný, roztomilý, ve vztahu zřejmě maximálně oddaný, ale v japonské společnosti až na druhým místě…. Já a kytarista, jsme tam jeden románek zažili, ale to asi nebudeme rozvádět (smích). Holky tam na akce chodí a řekl bych, že to je padesát na padesát, holky, kluci. Lidi se umí perfektně odvázat a bavit se na maximum, což je skvělý pro kapelu, která hraje. Lidi se umí bavit i na after party, ale na těch jsou samozřejmě taky pravidla, takže třeba na jedné after party jsme měli jen dvě hodiny a konec, pak hned jet na další koncert a to znamená cestovaní přes noc..

Co teď plánujete, bude nějaké nové CD a kam se chystáte vyrazit hrát?

Právě dokončujeme přípravy na nahrávání nového LP/CD s asi dvanácti novýma věcma, který bychom chtěli do konce roku nahrát a pak co nejdříve vydat. Mělo by vyjít tady v ČR a v Číně. Chceme nahrávat asi v Hell-Sound studiu a master dělat někde venku. Máme jasnou představu o finálním soundu, tak snad to dopadne podle našich představ, protože zatím jsme to vždycky ve studiu podělali (smích).

Ještě se taky musím zeptat na vaše vztahy s, u nás víc než populárními, Casualties. Jste kámoši? Myslím, že jste s nimi hráli snad na všech klubových koncertech v ČR, ne?

No nevím, jestli se můžeme nazvat kámošema, jednoduše se známe (smích). Hráli jsme s nima dva koncerty v Česku a pak pár koncertů v Německu v rámci jejich Evropské tour. Jsou to fajn kluci a myslím, že na to jakou získali popularitu jsou nohama maximálně na zemi.

Vzpomínáš si na koncert v 007 z roku 2003? Myslím, že to bylo asi první vystoupení Casualties v ČR, jestli se nepletu, já tam byl a musím říct, že to byl šílenej masakr, máš nějakej zážitek právě z téhle akce?

No na tuhle akci se nedá zapomenout. Pro nás to byla asi první akce, kde jsme hráli pro tolik lidí a bylo úžasný, prostě zážitek. Kolikrát na tu akci vzpomínám. Pak byla nějaká divoká after party a já se do Brna vrátil až za dva dny (smích). Jo myslím, že na to nikdy nezapomenu!

A ještě poslední otázka... Je pravda že Starobrno je tvoje nejoblíbenější pivo?(smích)

Starobrno? Co to je?(smích)

TIP: Tentokrát tu máme, aby byla nějaká změna, místo poslechového tipu, tip tzv. čtecí. :) Na „konkurenčním“ webu ipunk.cz se už před nějakou dobou objevil velmi pěkný, měsíční, seriál věnovaný punkové historii. Co díl, to rok a představení jednoho zásadního alba z něj. Tak se na to mrkněte a sledujte: http://www.ipunk.cz/clanky-punk-rockove-milniky.php

Už to tak vypadá že příště nás čeká speciál věnovaný kapelním dodávkám, respektive jejich řidičům, takže určitě je na co se těšit!
Chválu nebo Vaše připomínky pište na scena@kidsandheroes.com
Připravuje Kapitán K., Radek a Trz

Další díl vychází v pondělí 26.10.2009