REPORT: Rock for People 2011 - den třetí

ÚTERÝ 5.7. - den třetí

Hned z kraje dne mi bohužel unikli The Ghost Inside (třikrát běda!), kteří podle ohlasů, jež se ke mně donesly, převedli vydařené vystoupení. Jen lidí se na ně moc podívat nepřišlo.

První bandou, jejíž tóny se ke mně donesly, tak byla nizozemská pop punková formace Destine. Pánové vystřihli rychlé, vysoce melodické písně, ve kterých hrály prim oba vokály a částečně také zapojení kláves. Do letního počasí, jež se konečně ozvalo a oproti předchozímu dni nabídlo teploty o mnoho vyšší, se hudba této party hodila dokonale. Není to sice nic pro náročného posluchače, ale své fandy si jistě najde.

Další skupina byla poněkud tvrdšího ražení, jmenovitě šlo o Cancer Bats. Tito pánové z kanadského Toronta hrají v našich luzích a hájích poměrně často - letos tu byli již podruhé. Jejich syrový hardcore punk, prošpikovaný metalovými riffy na kytary, sklidil slušný ohlas, opět se pitovalo a pánové si svých několik desítek minut slávy užívali naplno. Nechyběla ani skladba Sabotage z poslední desky Bears, Mayors, Scraps & Bones, což je velice zdařilý cover od hip-hopového tria Beastie Boys. Celkově rozhodně kladné hodnocení.

Nemohl jsem si nechat ujít ani Vypsanou Fixu pod vedením frontmana Márdiho, který, jakoby nestárl, stále baví publikum a dokáže s ním výborně spolupracovat. Fixa předvedla také výběr hitů z celé své diskografie. Dezolát, Lunapark, Drogovej večírek, 1982 či Holka z lebkou - všechny tyto věci si s kapelou rády zazpívaly stovky jejich příznivců. Navíc zde zazněla i píseň z připravovaného nového alba.

Pak už jsem se odebral na Američany Jimmy Eat World. Tuto čtveřici, balancující na pomezí alternativního rocku, pop-punku a pop-rocku, jsem už několik let neposlouchal - a byla to chyba. Svým bezchybným výkonem mě totiž naprosto dostala. Všechny její pecky se mi rázem vybavily a já si hned vzpomněl na části textů jednotlivých skladeb. Ať už to byla A Praise Chorus, Sweetness, Bleed American, Work či Pain. Pánové (a doprovodná klávesačka) si bezpochyby vůbec na nic nehrají, jejich projev je 100% upřímný, plný energie a myslím, že si je dokázali užít i lidé, kteří je vůbec neznají.

Pak už - když nepočítám Pendulum a Prago Union - zbývali jen dva interpreti, na něž jsem se v poslední den chystal. Prvním byla zběsilá devítičlenná japonská skvadra Tokyo Ska Paradise Orchestra. Ta funguje již více jak 25 (!) let a do Hradce přivezla svoji porci bláznivého, specifického skáčka, které není úplně pro každého, ale početnou řadu příznivců si našlo, soudě jen při zběžném pohledu po ploše areálu.

A už zbývají jen ostřílení a v ČR velice oblíbení Sunshine. Na tuto partu kolem charismatického frontmana Kaye se naplnilo celé obří modré šapitó k prasknutí. Nazvučení, zejména baskytary, bylo provedeno na jedničku, a tak mohli všichni zapařit jak na písně z nového počinu Karmageddon (např. Today), tak staré dobré tracky Moon Rats či Top! Top! The Radio!. Atmosféra zde byla parádní, ostatně jako při celém Rock for People, a já jen doufám, že za rok to bude minimálně z půlky tak dobré jako letos!

1. část reportu (3.7.) najdete ZDE.
2. část reportu (4.7.) najdete ZDE.